Rozhodnutím sekretariátu Ramsarské úmluvy byl prohlášen 2. únor světovýnm dnem mokřadů (World Wetlands Day). To proto, že 2. 2. 1971, v den výročí podpisu "Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva", se v iránském městě Ramsar státy světa dohodly o nezbytnosti ochrany a moudrého využívání mokřadů. Úmluva z Ramsaru, předložená k podpisu organizací UNESCO je dnes známá po celém světě pod zkráceným názvem "Ramsarská úmluva". V tento den probíhají na řadě míst na celém světě akce, upozorňující na význam mokřadů z hlediska ochrany přírody i na význam mokřadů pro člověka. Minimálně 1/3 lidstva je přímo závislá na produkci potravin z mokřadů (rybolov, pěstování rýže), a mokřady rovněž ovlilvňují počasí celé naší planety.
V roce 1993 Valné shormáždění OSN vyhlásilo 22.3. jako Světový den vody. OSN a jeho členské státy uskutečnily a doporučily konkrétní kroky k ochraně vodních zdrojů na planetě Země.
Od roku 1951 ho vyhlašuje Světová meteorologická organizace (WMO) k výročí vzniku WMO v roce 1950.
Slaví se u příležitosti výročí podepsání Konvence o ochraně užitečného ptacva (1906).
Historie Dne Země se začala psát roku 1970 v USA, kdy senátor Gaylord Nelson pověřil studenta Harvardovy univerzity Denise Hayesa organizací série environmentálních protestních setkání a výukových programů s cílem podpořit environmentální hnutí po celých Spojených státech.
V následujících letech se iniciativa Dne Země postupně šířila také do zahraničí. V roce 1990 byl Denis Hayes opět požádán o zorganizování environmentální kampaně, tentokrát na globální úrovni. Na celém světe se podařilo zmobilizovat asi 200 miliónů lidí ve 141 zemích. Akce vedla k nastartovaní iniciativ zaměřených na recyklaci a také pomohla připravit světové veřejné mínění na Summit Země v Riu de Janeiru, organizovaný o dva roky později pod hlavičkou Organizace spojených národů.
Od roku 1979 ho vyhlašuje britská Národní společnost proti vivisekci (National Anti-Vivisection Society, NAVS) k výročí narození lorda Hugha Dowdinga, prezidenta NAVS a za 2. sv. války velitele RAF.
V prosinci roku 2000 přijalo Valné shromáždění OSN rozhodnutí, že 22. květen bude na celém světě připomínán jako Mezinárodní den biologické rozmanitosti. Tento den připomíná přijetí textu Úmluvy o biologické rozmanitosti na konferenci v Nairobi v roce 1992.
V roce 1909 byly ve Švédsku vyhlášeny první národní parky v Evropě a na počest tohoto počinu se v květnu slaví Evropský den parků.
Světová zdravotnická organizace každoročně slaví Světový den bez tabáku, který si dává za cíl zdůraznit zdravotní rizika spojená s užíváním tabákových výrobků a prosazování efektivní politiky vedoucí ke snižování kouření. Užívání tabákových výrobků je (po hypertenzi) druhá největší příčina úmrtí celosvětově a v současné době nese zodpovědnost za smrt jednoho z deseti dospělých lidí na celém světě.
Světové zdravotnické shromáždění (WHA) vyhlásilo Světový den bez tabáku roku 1987, aby připoutalo světovou pozornost k tabákové epidemii a jejím smrtelným dopadům. Poskytuje příležitost zdůraznit specifické myšlenky a poselství kontroly tabáku a propagovat dodržování opatření ustanovených WHO Rámcovou úmluvou o kontrole tabáku (FCTC). Užívání tabákových výrobků je nejpřednější preventabilní epidemie, které svět a zdravotní komunita čelí.
Česká republika Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku zatím neratifikovala.
Světový den životního prostředí je každoročně celosvětově připomínán od roku 1973 z rozhodnutí Valného shromáždění OSN. Datum připomíná zahajovací den Konference OSN o životním prostředí (Stockholm, 1972), na které bylo rozhodnuto o zřízení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).
Světový den životního prostředí je jedním z důležitých prostředků, s jehož pomocí OSN stimuluje celosvětové povědomí o této problematice a podněcuje politickou pozornost a praktické kroky na ochranu životního prostředí.
Tento svátek, vyhlášený na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru (1992), má lidem připomenout význam a životadárnou roli oceánů.
Rozšiřováním pouští je ohrožena jedna pětina světové populace, a to jak v Asii nebo v oblasti Sahelu, tak i v Latinské Americe, Severní Americe či v oblasti středomoří. Pouště ohrožují třetinu zemského povrchu, což je více než 4 miliardy hektarů planety.
1987 - Vstoupil v platnost Montrealský protokol, který zavazuje státy regulovat spotřebu látek poškozující ozónovou vrstvu.
Evropský týden mobility (16.-22.září) je osvětová kampaň pro občany měst, které upozorňuje na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou ve městech, a kterým zároveň nabízí možnosti a výhody udržitelných druhů dopravy. Evropský týden mobilyty bývá zakončen Evropským dnem bez aut. Tento den se můžete zapojit tím, že necháte své auto doma.
Každoročně se slaví 4. října na počest Sv. Františka z Assisi, který celý svůj život zasvětil péči o nemocná a opuštěná zvířata. Tento den má lidem především připomenout, že i zvířata jsou součástí naší planety a naše chování k nim by mělo být ohleduplné.
Světový den výživy se slaví od roku 1981 na základě rozhodnutí konference OSN pro výživu a zemědělství z roku 1979. Tento den je tak vnímán proto, že naše civilizace je založena na zemědělství. In the midst of World War II - in 1943 when the situation looked very grave - President Franklin D. Roosevelt invited representatives of the allies nations to a conference in Hot Springs, Virginia to consider the establishment of an international organization to deal with food and agriculture issues when the war ended. The conferees spent three weeks developing a proposal for the Food and Agriculture Organization. The draft was approved unanimously and the first home of the FAO was in Washington, DC.Uprostřed druhé světové války, v roce 1943, kdy situace vypadala velmi vážně, prezident Franklin D. Roosevelt pozval zástupce spojených národů na konferenci v Hot Springs, Virginia, aby zvážil zřízení mezinárodní organizace pro řešení pro výživu a zemědělské problémy. Světový den výživy si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o situaci ve světě, povzbudit hladovějící lidi na celém světě, a apelovat na společnost aby přijala opatření proti hladu.
Nápad slavit Den stromů vznikl už v předminulém století ve Spojených státech, konkrétně v Nebrasce. Dnešní návštěvníci Nebrasky neuvěří, že její krajina byla před 150 lety nově příchozími osadníky popisována jako místo bez stromů.
Jeden z osadníků, J. Sterling Morton, se však s tímto stavem nechtěl smířit. Začal s podporou své manželky pěstovat v okolí svého domu stromy, keře a květiny.
Morton nebyl zahradník, ale novinář a vydavatel prvních nebraských novin. K tomu, aby rozšířil svou myšlenku a našel další pokračovatele, dělal to, co uměl – psal a vyzýval své spoluobčany k výsadbám. Předvedl před jejich zraky, že stromy a keře brání větrné erozi a poskytují ochranu před pálícím sluncem. Jeho příklad vzbudil nadšení.
Zrodil se „the Arbor Day“ - Den stromů. V prvním roce oslav byl 10. dubna 1872 v Nebrasce zasazen více než jeden milion stromů. O dva roky později, v roce 1874, vyhlásil guvernér Nebrasky první oficiální „Arbor Day“, který byl slaven 22. dubna, v den Mortonových narozenin.
Myšlenka oslav Dne stromů se rychle rozšířila z Nebrasky po celých Spojených státech a později i na další kontinenty. Datum oslav Dne stromů je různé. Liší se podle klimatických podmínek a toho, kdy je možné stromy vysazovat.
Na jaře se s oslavami setkáte v Číně, Německu, Bulharsku nebo Japonsku. Na podzim se zase slaví například v Kanadě, Velké Británii, Namibii, Brazílii, Malawi, Srí Lance, Tunisku, ale i v České republice, Polsku a na Slovensku.
Vyhlašuje organizace Pesticide Action Network (PAN) na připomínku havárie v Bhopálu 3.12.1984.