Ekoporadenství: Ekologická stopa Ústecký kraj


Ekologická stopa (ekostopa) je měřítkem toho, kolik produktivní země a vody jedinec, město, stát či civilizace potřebují k zajištění své spotřeby zdrojů a k asimilaci odpadů, které produkují, při využívání současných technologií. Tyto plochy mohou být kdekoliv na Zemi. Ekostopa se měří v globálních hektarech. Vyjadřuje nám v podstatě kolik země potřebují lidé k své obživě.

Základní pojmy

  
Biologická (ekologická) kapacita

Je celková produkční kapacita biologicky produktivního prostoru, například v určité zemi. Může být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou světovou produktivitou. Viz též Plocha na ochranu biodiverzity.

  
Biologická kapacita

Je celková biologická produkce biologicky produktivního prostoru za rok, vztažená na určité území, např. státu. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech. Viz též Biologicky produktivní prostor.

  
Biologicky produktivní prostor

Je plocha souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 11,4 mld. hektarů. Odhaduje se, že tento prostor odpovídá za 90% globální produkce biomasy.

  
Ekologická rezerva

Přebytek ekologicky produktivní plochy ve srovnání s ekostopou státu. Státy, které mají ekologickou stopu menší než je jejich místě dostupná biologická kapacita, disponují ekologickou rezervou - rozdílem mezi kapacitou a ekostopou. V dnešním globalizovaném světě je tato rezerva často využívána dalšími státy - díky exportu produkce. Viz též Ekologický deficit.

  
Ekologický deficit (lokální, globální)

Je množství, o které přesahuje ekostopa lokálně nebo globálně dostupnou ekologickou kapacitu. Viz též Ekologická rezerva.

  
Globální hektar

Odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 metrů) biologicky produktivního prostoru s "globálně průměrnou produktivitou". V roce 1999 měla biosféra 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru, což odpovídá zhruba ploše planety. Těchto 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru tvoří 2,3 mld. oceánů a sladkovodních ekosystémů a 9,1 suchozemských ploch. Suchozemské plochy tvoří 1,5 mld. hektarů orné půdy, 3,5 mld. ha pastvin, 3,8 ha lesních ploch a 0,3 mld. ha zastavěných ploch.

  
Globální měřítko

Jedním z průvodních jevů globalizace je, že světová ekonomika, především díky mezinárodnímu obchodu, funguje čím dál tím více jako propojený a zasíťovaný celek. Zatímco ještě v první polovině 20. století byla většina komunit a regionů víceméně autarkických (tj. soběstačných co se týče zdrojů), dnes často ani nevíme, odkud pochází suroviny tvořící výrobky a potraviny, které každodenně používáme. Jedním si můžeme být jisti: pochází doslova z celého glóbu. Tomu odpovídá i naše ekologická stopa: její části se nacházejí na celé Zemi.
 

  
Hrubý domácí produkt (HDP)

Vyjadřuje ekonomickou hodnotu vytvořenou v národním hospodářství za uplynulé období (zpravidla rok). Je možné jej interpretovat jako hodnotu zboží a služeb domácího původu určených ke konečnému užití, proto bývá (především v přepočtu na jednoho obyvatele) považován za ukazatele materiální životní úrovně obyvatel.

  
Index lidského rozvoje (Human Development Index-HDI)

Měří kvalitu lidského života. HDI je vypočítáván na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. Vlastní konstrukce HDI prošla v minulých deseti letech určitým vývojem, jeho tři základní složky však zůstaly nezměněny. Lidské zdraví je v současnosti vyjádřeno jako průměrná očekávaná délka života při narození, protože tento demografický ukazatel v sobě nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy, které lidské zdraví ovlivňují. Úroveň vzdělanosti se stanovuje jako podíl gramotného obyvatelstva a jako kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně. Hmotná životní úroveň je vyjádřena jako hrubý domácí produkt na osobu v USD, který je přepočítáván na paritu kupní síly. Je zveřejňován každoročně ve Zprávě o lidském rozvoji, kterou vydává od roku 1991 UNDP - United Nations Development Programme (Program rozvoje spojených národů). Data o HDI a HDP na této stránce jsou převzata ze zprávy z roku 2005 a jsou za rok 2003.Více informací na: http://cozp.cuni.cz/COZP-39.html.

  
Plochy na ochranu biodiverzity

Představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto případě by každý stát měl chránit biologickou kappacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy. Viz též Ekologický deficit a Ekologická rezerva.

  
Plochy na ochranu biodiverzity

Představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto případě by každý stát měl chránit biologickou kappacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy. Viz též Ekologický deficit a Ekologická rezerva.

  
Přestřelení

Jako přestřelení označujeme situaci, když lidské požadavky na přírodu překračují její schopnost regenerace; ať už jde o místní, regionální či globální měřítko.

  
Vtělená energie

Energie spotřebované během celého životního cyklu výrobku, od těžby, přes zpracování, dopravu, využití až po zneškodňování odpadu.

Časté dotazy

  

Svou ekostopu mohu snížit při každodenních činnostech jako je nakupování, doprava, stravování, bydlení či vyhazování odpadků. Konkrétních typů jak snížit svou ekologickou stopu je velmi mnoho, pár z nich jak se stát odpovědnějším spotřebitelem uvádíme :
- Dávat přednost místním výrobkům
- Kupovat jen to co opravdu potřebuji
- Vypěstovat si některé potraviny sám
- Jezdit více na kole či chodit pěšky
- Dávat přednost MHD před osobním automobilem
- Zaizolovat svůj byt či dům a nepřetápět v místnostech
- Používat úsporné spotřebiče
- Předcházet vzniku odpadů a vzniklé třídit
- Kupovat výrobky šetrnější k ŽP

  

Průměrná ekologická stopa občana ČR je 4,9 globálních hektarů. Na Slovensku je to 3,2 gha, v Německu 4,5 gha, ve Francii 5,6 gha, Švédsko 6,1 gha, USA 9,6 gha a Kamerun 0,8 gha. Celosvětově je k dispozici 1,8 biologicky produktivních globálních hektarů na osobu.
Zdroj dat: zpráva Social Watch.

  

ES nám poměrně jednoduchým způsobem kvantifikuje „využívání“ přírodních zdrojů člověkem a porovnává jej s celkovou biologickou kapacitou země. Tedy porovnává zda země vyprodukuje více než stačí člověk spotřebovat.

Důležité kontakty

Ekoporadna.cz

Síť ekologických poraden.

Ekoporadny.cz

Ekoporadenský portál MŽP.

Hra o Zemi

Zde si můžete spočítat svou ekologickou stopu a získat mnoho dalších zajímavých informací.

STEP

Síť ekologických poraden

Ing. Jaromír Kvasnička, SEVER

Zdroj základních pojmů: www.hraozemi.cz