Ekoporadenství: Doprava Královehradecký kraj
Doprava, a to především automobilová, je ve vyspělých zemích (včetně Česka) jedním z hlavních faktorů negativně ovlivňujících kvalitu životního prostředí. Především jde o znečištění ovzduší, kontaminaci vod a půdy, zábor půdy dopravní infrastrukturou, fragmentaci krajiny a hlukovou zátěž.
Základní pojmy
Využití volné kapacity automobilu k přepravě další(ch) osob(y). Typickými případy je společné pravidelné dojíždění sousedů do nějakého města nebo obce, spolucestování kolegů do zaměstnání nebo do školy a zpět atd. Účastníci car-poolingu se obvykle podílejí na finančních nákladech spojených s cestou. Sjednání spolujízdy mohou velmi usnadnit specializované internetové stránky.
Sdílení automobilů skupinou lidí, kteří nehodlají nebo nemohou provozovat vlastní automobil (např. kvůli malé frekvenci využívání, problémy s parkováním apod.). Může být provozován jak formou oficiálního či neoficiálního sdružování lidí, kteří pak jsou spoluvlastníky automobilů, nebo formou podnikatelskou.
Samostatně vedená, zpevněná komunikace určená pro jízdu na kole, na které je vyloučen provoz motorových vozidel.
Trasa vhodná pro jízdu na kole, vedená po místních komunikacích, polních či lesních cestách, případně po vedlejších silnicích s menším autoprovozem; může být vyznačena buď silničním cykloznačením, nebo pásovým cykloturistickým značením.
Vyjadřuje podíl jednotlivých druhů dopravy na celkovém přepravním výkonu v určitém městě, regionu, státu apod. V roce 2007 se v ČR podílela individuální automobilová doprava 76%, veřejná autobusová doprava 17% a železniční doprava 7% na celkovém přepravním výkonu pozemní dopravy. Zatím se nepodařilo změnit nepříznivý trend zvyšování podílu individuální automobilové dopravy na úkor environmentálně šetrnějších způsobů dopravy.
Doprava je prostředkem k naplňování potřeb mobility. Zahrnuje jednak všechny kroky nutné k uskutečnění požadovaného přemístění člověka nebo nákladu z jednoho místa na druhé, jednak i podmínky umožňující vykonání těchto kroků (např. infrastruktura, dopravní prostředky apod.).
Míra obtížnosti dosažení konkrétních míst nebo činností. Dostupnost výchozího i cílového místa je podmínkou realizace dopravy; ovlivňuje ji nabídka dostupných dopravních alternativ, doba potřebná k vykonání cesty, její bezpečnost a náklady na ni.
Únik (úlet) znečišťujících látek ze zdrojů znečištění (průmysl, doprava, domácnosti aj.) do ovzduší; imise je podílem emisí (spadem apod.), který nepříznivě ovlivňuje životní prostředí.
Výfukové plyny obsahují velké množství látek, škodících živým organismům včetně člověka a přispívajících ke změnám klimatu. Jsou to především:
- oxid uhličitý,CO2 (podílí se nejvyšší měrou na existenci skleníkového efektu)
- oxid uhelnatý, CO (blokuje okysličení krve v plících)
- oxid siřičitý, SO2 (toxický plyn s dráždivými účinky, způsobuje dýchací potíže)
- oxidy dusíku, NOx (plyny s dráždivými účinky; reakcí s vodou vzniká kyselina dusičná, podílející se na vzniku kyselých dešťů)
V emisích z dopravy se rovněž vyskytuje řada kovů pocházejících z konstrukčních materiálů jednotlivých součástí vozidla. Používání nejtoxičtějších látek (např. kadmium, chrom, azbest) je již v současné době při výrobě automobilů zakázáno.
Spotřeba energie v dopravě roste, a to absolutně (v energetických jednotkách) i relativně (jako podíl na celkové spotřebě energie všemi sektory) ve všech hlavních regionech světa. V EU představuje v současné době doprava energeticky nejnáročnější sektor (32 % celkové spotřeby energie).
Ve světovém měřítku spotřebovává doprava okolo 80 % ropných produktů. V roce 2004 dosahovala světová denní spotřeba ropy přibližně 80 mil. barelů (1 barel = 159 l), Evropa se společně se státy bývalého Sovětského svazu na této spotřebě podílela zhruba jednou čtvrtinou. Ropa se do průmyslově rozvinutých zemí z většiny dováží. Například Evropa byla v roce 2006 z 86 % závislá na dovozu ropy.
Strategie rozvoje dopravy, která se vyvinula jako odpověď na stále vyšší intenzitu provozu, vznikající zácpy a s nimi spojené problémy (ztráta času, zhoršení životního prostředí a zdraví, problémy s dodávkou zboží a dostupností sídel společností, apod.).
Výsledkem správného managementu mobility je zavedení opatření vedoucích k uspokojení poptávky po dopravě osob a zboží za současného snížení nepříznivého dopadu na životní prostředí a snížení ekonomické zátěže.
Důležitým cílem je omezení motorizované individuální dopravy (zejména sólo-jízdy osobních motorových vozidel) a vlastnictví osobních automobilů (například rozšířením systému sdílení aut - car-sharing).
Mobilitou nazýváme souhrn reálně uskutečnitelných přání přemístit se za účelem naplnění svých potřeb.
Jeden z nejúčinnějších nástrojů managementu mobility. Je to strategický dokument vytvořený pro konkrétní podnik nebo instituci, region, obec nebo část obce, školu apod. Jsou v něm formulovány konkrétní cíle, akční plán k jejich dosažení a způsoby jejich zavedení. Plán mobility je sestaven na určité období a na základě měnících se podmínek je třeba jej průběžně aktualizovat.
Míra obtížnosti dosažení konkrétních míst nebo činností. Dostupnost výchozího i cílového místa je podmínkou realizace dopravy; ovlivňuje ji nabídka dostupných dopravních alternativ, doba potřebná k vykonání cesty, její bezpečnost a náklady na ni.
Jeden ze základních ukazatelů dopravní statistiky. Jednotkou přepravního výkonu je v osobní dopravě 1 osobokilometr (oskm), tedy přemístění jedné osoby na vzdálenost 1 km; obdobně v nákladní dopravě je jednotkou přepravního výkonu 1 tunokilometr (tkm).
Například přepravního výkonu tisíc osobokilometrů dosáhl vlak, který mezi dvěma stanicemi vzdálenými od sebe 10 km přepravil 100 cestujících. K dosažení stejného přepravního výkonu by na tuto vzdálenost bylo třeba 25 osobních automobilů, z nichž každý by byl obsazen čtyřmi osobami.
Uspokojení potřeb mobility současných generací bez omezení potřeb mobility budoucích generací. Udržitelná doprava by měla trvale přispívat k rostoucímu socioekonomickému blahobytu a zároveň nevyčerpávat přírodní bohatství a neničit životní prostředí.
Časté dotazy
Obvykle není. Hodnoty znečištění uvnitř vozu totiž převyšují koncentrace přítomné v okolním ovzduší, kde jsou škodliviny zředěné (v porovnání s autem) ve mnohem větším objemu vzduchu a který se také daleko rychleji očišťuje. Studie srovnávající míru znečištění ukazují, že cyklisté a chodci - i tehdy, když vdechují větší množství vzduchu v důsledku fyzické námahy vydané při velmi svižném pohybu - vdechují celkově méně výfukových plynů. Nejsou také vystaveni emisím, jež vycházejí přímo z motoru (nikoli z výfuku) a hromadí se uvnitř vozu. Jsou v lepší tělesné kondici a jsou odolnější i vůči respiračním onemocněním.
Zkušenosti evropských zemí uvádějí, že pokud ročně najezdíte méně než 15000 km, je účast v car-sharingu levnější než auto vlastnit. Je to proto, že o náklady (koupě vozu, opravy, pojištění, povinné ručení, havarijní pojištění, myčka, poplatky za parkování ve městě apod.) se dělíte s ostatními uživateli.
Důležité kontakty
Auto*mat
Autonapůl
BESIP
Car Busters
Centrum dopravního výzkumu
Centrum pro dopravu a energetiku
Centrum pro spolujízdu
Cyklojízdy
Cyklostrategie
Česká inspekce životního prostředí
Dopravní federace
Dopravní inženýrství
Dopravní program Nadace Partnerství
EDIP
EMPLA AG spol s r.o., Hradec Králové
Evropský týden mobility a Evropský den bez aut 2010
Homeport
Ministerstvo životního prostředí
NaKole.cz
Národní síť Zdravých měst ČR
Pražské matky
Společnost pro veřejnou dopravu
Spolujízda.com
Petr Šmíd, Nadace Partnerství
Provozovatel webu
Podpořili nás
