Ekoslovník | Všechny pojmy

a | b | c | č | d | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | v | x | z | ž

Rodinný dům

Objekt, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena, v němž jsou nejvýše tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Nikoliv např. objekty určené k individuální rekreaci nebo průmyslové objekty.

Rostlinstvo (vegetace)

Rostlinná společenstva pokrývající určité území; jejím základem jsou jednotlivé druhy jako celek tvořící flóru (květenu).

Rozsyp

Klastický (tvořený úlomky) sediment obohacený užitkovými minerály, pocházejícími z chudých matečných hornin nebo starších, rozrušených ložisek; rozsypy bývají zdrojem zlata, platiny, diamantu atd..

Ruderál

Rumištní („smetištní“) stanoviště.

Rybářské právo, výkon

Činnost v rybářském revíru povolená osobě (fyzické nebo právnické) příslušným orgánem státní správy rybářství; spočívá v plánovitém chovu, ochraně, lovu a přisvojování si ryb, popřípadě vodních organismů, jakož i užívání pobřežních pozemků v nezbytném rozsahu.

Rybářský lístek

Doklad, který vydává příslušný rybářský orgán na základě splnění kvalifikačních předpokladů daných zákonem o rybářství; je nezbytný pro vydání povolenky k lovu umožňující lov ryb a vodních organismů v příslušném rybářském revíru.

Rybářský revír

Úsek povrchových vod o výměře nejméně 500 m2 souvislé vodní plochy, umožňující život rybí obsádky a vodních organismů, vyhlášený rozhodnutím příslušného orgánu státní správy rybářství.

Safari

Výraz původně ze svahilštiny znamená cestu terénem nebo loveckou výpravu, dnes je chápán většinou jako výprava za divokými africkými zvířaty v jejich přirozeném prostředí, případně ve specializované zoologické zahradě.

SEA

Proces SEA (zkratka za Strategic Environmental Assessment) neboli strategické hodnocení vlivů na životní prostředí zkoumá vlivy koncepcí na jednotlivé složky životního prostředí (podobně jako v procesu EIA).

Seznam odborných dodavatelů (SOD) - Zelená úsporám

Seznam dodavatelů splňujících kritéria pro zápis do SOD. Pouze služeb podnikatelských subjektů uvedených v seznamu mohou žadatelé využít při realizaci projektů podporovaných v programu Zelená úsporám. Registrace do seznamu je bezplatná, vyhledávání dodavatele je možné podle jeho názvu, IČ, kraje, kde působí, nebo dotované technologie. http://www.zelenausporam.cz/sekce/473/seznam-odbornych-dodavatelu/

Seznam výrobků a technologií - Zelená úsporám

Seznam výrobků a technologií splňujících legislativní požadavky a technické parametry, které zajišťují jejich ekologickou šetrnost a ekologický přínos. V programu Zelená úsporám jsou podporovány pouze výrobky a technologie uvedené v seznamu. Registrace výrobků a technologií do seznamu je bezplatná,vyhledávání je možné podle kódu výrobku, názvu výrobku nebo dotované technologie.
http://www.zelenausporam.cz/sekce/474/seznam-vyrobku-a-technologii/

Skleníkové plyny

K nejdůležitějším skleníkovým plynům, jejichž koncentrace se zvyšuje vlivem lidských aktivit, patří oxid uhličitý, metan a oxid dusný.

Skleníkový efekt

Některé plyny v atmosféře mají schopnost pohlcovat infračervené paprsky, které vyzařuje povrch Země. Tento přírodní jev, nazývaný skleníkový efekt, přispívá k udržování teplot vhodných pro život. Plyny dusík a kyslík, které tvoří převážnou většinu atmosféry (99%), záření ani nepohlcují ani nevysílají. Vodní pára, oxid uhličitý a některé další plyny, obsažené v ovzduší v mnohem menším množství, určitou část tepelného záření, jež opouští povrch Země, pohlcují; tyto plyny působí tedy na vyzařování jako částečná „pokrývka“ a způsobují rozdíl asi 21°C mezi skutečnou a průměrnou povrchovou teplotou na Zemi, jež se pohybuje asi kolem 15°C a hodnotou -6°C, která by nastala v atmosféře obsahující pouze kyslík a dusík. Působení této „pokrývky“ se nazývá přirozený skleníkový efekt a příslušným plynům se říká skleníkové plyny. Tento účinek se nazývá přirozený proto, že všechny atmosférické plyny zde byly dávno předtím než se objevili lidé. O zvýšeném skleníkovém účinku mluvíme v případě navýšení účinku způsobeného plyny přítomnými v atmosféře vlivem aktivit lidí, jako je odlesňování a spalování fosilních paliv.
Pojem skleníkový efekt se užívá podle podobnosti vlastností skla ve skleníku a zemské atmosféry. Záření slunce prochází sklem dovnitř, kde je rostlinami a půdou uvnitř skleníku pohlcováno (absorbováno). Avšak tepelné záření vycházející z rostlin a půdy je pohlcováno sklem a zpětně vraceno. Sklo tedy v tomto případě funguje také jako „přikrývka“, která pomáhá udržet ve skleníku teplo.

Solárně-termický kolektor

Systém sloužící k absorpci slunečního záření a jeho využití ve formě tepla určený pro celoroční přípravu teplé vody nebo pro kombinaci celoroční přípravy teplé vody a přitápění.

Solární energie

Existují dva základní principy využití energie slunce: fotovoltaické systémy na výrobu elektřiny a fototermické systémy na výrobu teplé vody.
Fotovoltaické panely jsou desky na bázi křemíku, které dokáží přeměňovat sluneční záření na elektrickou energii ( tento systém, stejně tak jako fototermický, pracuje nejen za plného svitu, ale i když je zataženo při využití difúzního světla). Základními prvky systému jsou fotovoltaické panely (umístěné nejlépe na střeše), rozvody vodičů elektrické energie, měnič ze stejnosměrného na střídavý proud a elektroměr.

Fototermické systémy jsou založeny na pomalém průtoku kapaliny skrze solární kolektor, kde dochází k ohřevu a následnému přenosu této energie do zásobníku teplé vody. Fakticky se tedy jedná o ohřev média v kolektoru, které je následně akumulováno v zásobníku a využíváno pro předehřev topné vody (v podmínkách ČR méně efektivní) či pro ohřev užitkové vody nebo ohřev bazénů (více efektivní, protože spotřeba teplé vody je v průběhu roku konstantní a v létě, kdy je výkon nejvyšší, je možné vyhřívat bazén). Základními prvky systému jsou solární kolektory (umístěné nejlépe na střeše), rozvody potrubí, akumulační nádoba ( vybavená elektrickou spirálou pro dohřev v případě nedostatečné energie slunce, pro dohřev lze využít i vaše stávající zařízení) a regulace (nedílnou součástí dobrého systému je kvalitní a dobře nastavená regulační jednotka).

Správní řízení

Jedná se o postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád). Příkladem takového správního orgánu je např. stavební úřad, který vydává např. rozhodnutí (územní rozhodnutí, stavební povolení), jež zakládají právo realizovat v určitém místě nějakou stavbu. V oblasti životního prostředí veřejnost zpravidla zajímají územní a stavební řízení, řízení o povolení kácení dřevin či výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, vodoprávní řízení (např. zásahy do vodních toků), řízení podle horního zákona (povolování dobývání ložisek nerostných surovin) a řada dalších.

Stará ekologická zátěž

Pozůstatek lidských aktivit s nepříznivými důsledky pro životní prostředí, jako je nahromadění škodlivin v půdě a horninách, kontaminace staveb apod., vedoucí mimo jiné k dlouhodobému znečištění podzemních vod.

Stélka

Jednoduché rostlinné tělo, nerozlišené na pravé kořeny, stonky a listy.

Step

Soubor bezlesých, převážně travnatých ekosystémů (rostlinstva s odpovídajícím společenstvem živočichů); lesostep – přechodné společenstvo mezi stepí a lesem (s rozvolněným porostem keřů a stromů); kulturní step – člověkem odlesněná (zemědělská) krajina s poli, lukami apod..

Sukcese

Proces postupného nahrazování jednoho živého společenstva jiným (až do konečného vyváženého stádia, tzv. klimaxu); v přirozeném globálním vývoji sukcesi vyvolávaly především klimatické změny (např. step – lesostep – zapojený vysokokmenný les).

Synantropie

Vazba živočišných (příp. i rostlinných) druhů na prostředí formované a využívané člověkem (sídla apod.).

Tajga

Severský jehličnatý či smíšený les (smrk, borovice, bříza aj.).

Taxon

Jednotka (skupina) v systému živých organismů (rostlin či živočichů), například druh (poddruh, forma), rod, čeleď, řád atd..

TCO DEVELOPMENT

TCO Development je švédská organizace vlastněná Švédskou Konfederací profesních zaměstnanců (Tjänstemännens Centralorganisation) TCO. Zabývá se certifikací především kancelářského zboží – od počítačů a jejich příslušenství přes mobilní telefony až po kancelářský nábytek. Hodnotící kritéria zahrnují kromě šetrného přístupu k životnímu prostředí při výrobě možnosti ekologické likvidace výrobku i jejich energetickou spotřebu, intenzitu elektromagnetického záření a zdraví škodlivých látek a též uživatelskou přívětivost a kvalitu obrazu (u monitorů a LCD displejů). U nás se s těmito značkami setkáte nejčastěji právě u monitorů a LCD displejů.

Tektonický proces

Mechanické působení sil (tlaků a napětí) v zemské kůře se vznikem tektonických poruch (včetně puklin, zlomů, vrás, většiny pohoří atd.).

Tepelné čerpadlo

Zařízení umožňující získávat energii k vytápění a přípravě teplé vody z vnějšího prostředí - vody, vzduchu a země. Tepelná čerpadla se dělí podle zdroje pro odběr tepla a média, kterému teplo odevzdávají k přenosu. Program Zelená úsporám podporuje tepelná čerpadla kombinace země-voda, vzduch-voda a voda-voda a splňující podmínky programu.

Třetihory (terciér)

Geologická éra (65–1,8 mil. let) dělená na útvary paleogén a neogén.

Třídy jakosti povrchových vod

I. neznečištěná voda, II. mírně znečištěná voda, III. znečištěná voda, IV. silně znečištěná voda, V. velmi silně znečištěná voda. Pro stanovení kapacit kanalizací a čistíren se používají normované hodnoty znečištění produkovaného jedním obyvatelem; znečištění z jiných zdrojů (kuchyně, chovy, průmysl aj.) se přepočítává jako by bylo produkováno lidmi – určuje se tzv. počet ekvivalentních obyvatel (EO).

Tundra

Bezlesý krajinný útvar, chladná severská „step“, pokrývající severské a vysokohorské oblasti (název pochází z finského „tunturi“, tj. holý kopec); tvoří ji porosty nízkých bylin a keříků v podmínkách, kde nemůže vyrůstat les (roční průměr teplot pod 10 °C); stepotundra – specifický, dnes již neexistující – biotop chladných ledových dob.

Tvrdost vody

Koncentrace všech rozpuštěných vícemocných kationtů kovů alkalických zemin, v podstatě se jedná o sumu vápníku a hořčíku. Základní jednotkou tvrdosti vody je mmol/l (milimoly v litru).

Udržitelná mobilita

Uspokojení potřeb mobility současných generací bez omezení potřeb mobility budoucích generací. Udržitelná doprava by měla trvale přispívat k rostoucímu socioekonomickému blahobytu a zároveň nevyčerpávat přírodní bohatství a neničit životní prostředí.

Udržitelná výroba a spotřeba

Nezbytnou podmínkou udržitelného rozvoje je změna vzorců výroby a spotřeby. Udržitelná spotřeba a výroba je „používání služeb a výrobků, které uspokojují základní potřeby společnosti a zlepšují kvalitu života, zároveň však minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, používání toxických látek, produkci odpadů a škodlivin v průběhu celého životního cyklu služby nebo výrobků tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací.“ (Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby České republiky, Ministerstvo životního prostředí 2005).
Orientaci pro spotřebitele může usnadnit certifikované značení výrobků a nezávislá srovnání a testy.

Udržitelný rozvoj

Mezinárodně je udržitelný rozvoj definován od r.1987 jako „rozvoj, který umožňuje uspokojení současných potřeb lidstva bez ohrožení možností budoucích generací uspokojovat i jejich potřeby“ (Naše společná budoucnost, Zpráva Světové komise pro životní prostředí a rozvoj OSN).
Zákon o životním prostředí 117 z r.1992 jej vymezil jako „rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“. Toto vysvětlení je oproti definici komise OSN širší a zdůrazňuje, že rozvoj je udržitelný, když bere ohled nejen na potřeby dnešních i budoucích lidí, ale i na přírodu jako takovou – když neohrožuje biodiverzitu a přírodní společenstva, zachovává udržitelnost života jak člověka, tak ostatních organismů.
V obou definicích se mluví o rovnováze rozvoje společnosti a kvality prostředí. Pokud rozdělíme „rozvoj společnosti“ na hospodářskou a společenskou oblast, můžeme popsat „udržitelný rozvoj“ jako rovnováhu tří oblastí: „životní prostředí“, „společenský život“ a „ekonomika“ se proto často popisují jako tři pilíře udržitelného rozvoje. Tento třípilířový „model“ je nejčastějším vysvětlením udržitelného rozvoje. Samozřejmě že se jedná jenom o zjednodušený model. Všechny pilíře můžeme rozdělit podle většího množství aspektů života, např. příroda, kultura, zdraví, technologie... Pokud si představíme rozmanitost témat a otázek zahrnutých do každé z těchto oblastí, uvědomíme si, že „udržitelný rozvoj“ je vícerozměrný. „Klíčová témata UR zahrnují mimo jiné zmírnění chudoby, občanství, mír, etiku, odpovědnost v místních a globálních souvislostech, demokracii a vládnutí, spravedlnost, bezpečnost, lidská práva, zdraví, rovnost pohlaví, kulturní rozmanitost, rozvoj měst a venkova, ekonomiku, modely výroby a spotřeby, odpovědnost podniků, ochranu životního prostředí, řízení přírodních zdrojů a biologickou a krajinnou rozmanitost“ (Evropská strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj, 2005).

Jednoduše můžeme říct, že udržitelný rozvoj je vyvážený, harmonický, sociálně a ekologicky odpovědný rozvoj. Jedná se o rozvoj odpovědný k lidem (včetně těch, kteří žijí na druhé straně planety, těch, kteří se dosud nenarodili, a těch, kteří nám přenechali důležité hodnoty, jež by se neměly zničit) i k přírodě (vytvářející hodnoty, které nejsme schopni vytvořit a bez kterých by byl život nemožný), přičemž se promýšlí a provádí společně (neplánuje je pouze úředník, politik, developer nebo odborník).

Úpravny vody

Slouží ke zpracování povrchové vody, která je svým surovým složením pro pití nevhodná.
Úpravna vody je definována vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, a to v § 1 písm. d: soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody.
V úpravně vody je zpracovávána voda surová, a to tak, aby výchozím produktem byla voda pitná, která splňuje všechny stanovené jakostní požadavky, neboli „hygienické limity“ jak definuje § 1 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. V úpravně vody proto probíhají pravidelné laboratorní testy vody, a to jak vody surové, tak vzniklé vody pitné.

Územní plánování

Činnost, která soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Podrobnější informace viz zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Vegetace (rostlinstvo)

Rostlinná společenstva pokrývající určité území; jejím základem jsou jednotlivé druhy jako celek tvořící flóru (květenu).

Vegetační stupňovitost

V podmínkách regionu s každými 100 metry nadmořské výšky klesá průměrná teplota asi o 0,6 °C a přibývá i srážek; v závislosti na tom se plynule mění i složení vegetace, vytvářející vertikální vegetační stupně (detaily jejich charakteristik a označování se v různých přírodovědných oborech liší).

Větrná energie

Je to jedna z forem do níž se transformuje sluneční záření neustále dopadající na naši planetu. Vítr je proudění vzduchu, které vzniká tlakovými rozdíly mezi různě zahřátými oblastmi vzduchu v zemské atmosféře.
Dříve využívaná přímá přeměna energie větru na mechanickou práci (větrné mlýny), se dnes v Evropě už téměř nevyužívá. Ale například v rozvojových zemích  nebo na pastvinách v USA se větrná energie používá pro čerpání vody. Dnes se z větru získává zejména elektřina. Velká zařízení dodávají elektřinu do sítě, drobná zařízení slouží pro zásobování odlehlých objektů, malé VE se používají na lodích pro dobíjení baterií apod..

Vodní energie

Potenciál vodní energie je u nás využíván po staletí. Před I. světovou válkou zde bylo několik tisíc malých vodních elektráren, vesměs na místě původních vodních mlýnů, pil a hamrů. Vodní energie se dá velmi dobře a účinně přeměnit na žádanou elektřinu.
Vodní elektrárny jsou tedy založeny na přeměně potenciální ( tlak vody) nebo kinetické (využitím proudění vody) energie uložené ve vodních tocích v podobě proudění. Velikost získané energie je pak závislá na rychlosti proudění, resp. na spádu toku.

Vodní tok

hydrologický termín označující „organizovaný“ odtok vody (ohraničený dnem a dvěma břehy) na zemském povrchu v podobě přirozených i umělých vodotečí (řeky, potoky, kanály).

Vodojem

Vodárenský objekt pro akumulaci vody. Účelem vodojemu je vyrovnat rozdíly mezi přítoky z vodního zdroje a odběry spotřebitelů, zajistit potřebný tlak na vodovodní síti a zabezpečit dostatečnou rezervu vody pro případ požáru.

Vtělená energie

Energie spotřebované během celého životního cyklu výrobku, od těžby, přes zpracování, dopravu, využití až po zneškodňování odpadu.

Výchozové partie

Části hornin, které vystupují na zemský povrch (jsou obnaženy a je možno je studovat).

Výukový program (VP)

Významný krajinný prvek

Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou to být i cenné plochy porostů, sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k jejich poškození nebo zničení nebo k ohrožení či oslabení jejich ekologicko stabilizační funkce, je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.

Xerotermní druh

Teplo a suchomilný živočich.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

V rámci zákona rozlišujeme obecnou ochranu územní a druhů a zvláštní ochranu územní a druhů. Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Zvláštní ochrana přírody a krajiny představuje jeden z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody a krajiny. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území, jako významného nástroje ochrany území. Jsou jimi:
národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Cílem ochrany bývá nejčastěji udržení nebo zlepšení dochovaného stavu území nebo ponechání území, či jeho části, samovolnému vývoji.

Zásady a principy udržitelného rozvoje

Ohled na životní prostředí
Ochrana životního prostředí je neoddělitelnou součástí rozvoje a nelze o ní uvažovat odděleně od něj. Měli bychom spolupracovat, abychom uchovali, ochránili a obnovili zdraví a integritu ekosystémů na Zemi. Udržitelný rozvoj znamená ohleduplné využívání přírodních zdrojů. „Zatížitelnost“ životního prostředí souvisí s omezením lidských činností. V prvé řadě bychom měli zpomalit rychlost spotřeby zdrojů a produkci znečištění.

Zlepšování kvality života
Lidé stojí ve středu zájmu udržitelného rozvoje. Mají nárok na zdravý a produktivní život v harmonii s přírodou. Lidský život nemá jen materiální, ale také sociální, kulturní, morální a intelektuální rozměr.

Globální odpovědnost
Globální partnerství a povědomí o souvislosti mezi globálními a místními záležitostmi a o různých situacích a různé odpovědnosti více a méně rozvinutých zemí je nutným předpokladem udržitelného života.

Ohled na budoucnost
Rozvoj musí probíhat tak, aby se naplňovaly potřeby nejen současných, ale i budoucích generací. Neměli bychom myslet jenom v krátkodobém horizontu, ale měli bychom pomýšlet také na dlouhodobé dopady našich rozhodnutí a našeho chování. Naší morální povinností je zajistit zdravé životní prostředí pro příští generace.

Spravedlivé možnosti
Prosperita, možnosti a odpovědnost by se měly rozdělit mezi jednotlivé státy a mezi různé sociální skupiny včetně žen, mladých lidí, menšin, a to s důrazem na potřeby a práva chudých a znevýhodněných osob, protože chudoba je ohrožujícím faktorem udržitelného rozvoje.

Preventivní přístup, předběžná opatrnost
Za účelem ochrany životního prostředí by se měl všeobecně uplatňovat preventivní přístup. Pokud hrozí vážné nevratné poškození, neúplné vědecké ujištění by se nemělo používat jako důvod pro odklad nákladově efektivních opatření, aby se zabránilo zhoršování životního prostředí. Pokud si nejsme jisti dopady, měli bychom být velmi opatrní a vyvarovat se možných rizik.

Udržitelné modely výroby a spotřeby
Abychom dosáhli udržitelného rozvoje a vyšší kvality života pro všechny lidi, měli bychom omezit a odstranit neudržitelné modely výroby a spotřeby.

„Znečišťovatel platí“, internalizace nákaldů na životní prostředí
Měli bychom podporovat ekonomický systém, který internalizuje náklady na ochranu životního prostředí a tím vede k udržitelnému rozvoji, abychom mohli lépe řešit problémy zhoršování životního prostředí – používat ekonomické nástroje, zohledňovat přístup, podle kterého by měl náklady na znečištění nést znečišťovatel.

Věda a technika mohou pomoci
Měli bychom budovat kapacitu pro udržitelný rozvoj tak, že budeme zlepšovat vědecké porozumění prostřednictvím výměn vědeckých a technologických znalostí, zkvalitňovat rozvoj, přizpůsobivost, rozšíření a transfer nových a inovativních technologií.

Potřeba výchovy, vzdělávání, osvěty a účasti veřejnosti
Základními a nutnými předpoklady udržitelného rozvoje jsou výchova, vzdělávání, osvěta a účast. Problémy se nejlépe řeší, když se na jejich řešení podílejí všichni občané, jichž se týkají. Každý jednotlivec by měl mít náležitý přístup k informacím o životním prostředí a možnost podílet se na rozhodovacích procesech.

Soubor 27 zásad udržitelného rozvoje (včetně těch, které se dotýkají mezinárodní politiky a úlohy států) lze najít v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji.

Zátěž

Určitá míra znečištění životního prostředí.

Zdroj na biomasu

Výhradně hlavní lokální zdroj napojený na otopnou soustavu objektu, který využívá pouze energii biomasy a zajišťuje dodávku tepla pro vytápění obytného domu a případně i přípravu teplé vody.

Zdroj znečištění ovzduší

Jsou faktory na určitém místě, které způsobují uvolňování znečišťujících látek do ovzduší.

Zelené nakupování

Zelené nakupování je takový způsob nákupu či zásobování, při kterém je brán ohled na dopad používání vybraného zboží a služeb na životní prostředí. Přednostně až výlučně jsou vybírány produkty, jejichž negativní dopad na životní prostředí je co nejnižší. Kritéria, která se při tom berou v úvahu, jsou například recyklovatelnost, biologická rozložitelnost, materiální a energetická náročnost výroby, zdravotní závadnost, transportní vzdálenost od výrobce ke spotřebiteli a podobně.
Následování tohoto principu nejen že šetří životní prostředí, ale má i další důležité role: pozitivně ovlivňuje své okolí – občany, návštěvníky, firmy a zároveň může svou poptávkou zvýšit dostupnost výrobků příznivějších pro životní prostředí na trhu. Může také znamenat úspory nákladů.

Zelené úřadování

Je zkrácený název pro environmentální příznivé chování institucí financovaných z veřejných prostředků. Zahrnuje jak systémová opatření zaměřená na provoz a chování, tak i na nakupování.

Oblasti:
1. Kancelářské potřeby
2. Zařízení interiéru organizace
3. Úklid a čištění
4. Hospodaření s vodou
5. Odpady
6. Spotřeba energií
7. Kancelářská technika
8. Stravování, Občerstvení
9. Výstupní materiály (propagační materiály a letáky)
10. Veřejné zakázky
Více naleznete na: www.zeleneuradovani.cz

Znečišťování ovzduší

Vnášení znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené jako v jednotkách hmotnosti za jednotku času.

Znečišťování životního prostředí

V užším pojetí jde o znehodnocování prostředí z hlediska lidských potřeb, kromě méně častých přirozených vlivů (povodně aj.) vyvolané hlavně neuváženým, ale často i vědomým vypouštěním (emisemi) škodlivin všech skupenství do půdy, vod a ovzduší (v obecném smyslu jde o znečišťování prostředí všech organismů, což zasahuje také do oblasti ochrany přírody).

Znečišťující látka

Jakákoliv látka vnesená do vnějšího ovzduší nebo v něm druhotně vznikající, která má přímo nebo nepřímo škodlivý vliv na život, životní prostředí, na klimatický systém Země nebo na hmotný majetek.

Zoocenóza

Soubor všech živočichů v ekosystému, živočišné společenstvo.

Zoogeografie

Nauka o rozšíření živočichů a jejich společenstev na Zemi.

Zvláště chráněná území

Zvláštní rybochovné zařízení

Sádky, rybí líhně, příkopové rybníčky, jiné vodní nádrže nebo chovná zařízení.

Žďáření

Získávání zemědělské půdy vypalováním lesa (bylo typické pro období od pravěku cca do 13. století).

Životní prostředí (environment)

Ekologický pojem, označující soubor životných i neživotných (biotických i abiotických) podmínek, které obklopují jedince nebo populaci v určitém prostoru a vytvářejí základní předpoklady pro jeho existenci; platí pro všechny organismy, životní prostředí člověka v širším pojetí zahrnuje i sociálně-kulturní a další faktory.