Ekoslovník | Všechny pojmy Ústecký kraj

a | b | c | č | d | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | v | x | z | ž

Inverze subsidenční

Teplotní inverze (růst teploty s výškou), vyvolaná sestupnými pohyby vzduchu v oblasti tlakové výše; vyskytuje se nejčastěji v zimě.

Jednorázové měření

Měření emisí prováděné pomocí jednotlivých diskontinuálních měření; jednorázové měření se provádí manuálním odběrem vzorku s následnou fyzikální, fyzikálně – chemickou či chemickou analýzou, nebo přímým měřením přístroji pro kontinuální měření.

Klasifikace jakosti povrchových vod

Třídy jakosti podle ČSN 75 7221 Jakost vod:
I. neznečištěná voda – ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku
II. mírně znečištěná voda – dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému
III. znečištěná voda – podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí být vytvořeny
IV. silně znečištěná voda – podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému
V. velmi silně znečištěná voda – podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.

Klima (podnebí)

Dlouhodobý režim vývoje počasí (zabývá se jím obor zvaný klimatologie).

Klimax

Konečné a stabilizované stádium přirozeného vegetačního vývoje (sukcese), odpovídající daným přírodním podmínkám (klimatu, půdním poměrům).

Kojenecká voda

Kvalitní voda z chráněného podzemního zdroje, která je vhodná pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému přímému požívání všemi skupinami obyvatel. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 500 mg/l. Protože u této vody je zakázána jakákoli úprava měnící její složení, je kojenecká voda jedinou balenou vodou, u které je zaručeno původní přírodní složení.

Koloběh vody

Je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství.

Komodita

V aktuálním pojetí různé druhy zboží, např. ve smyslu jednotlivých zemědělských produktů.

Kompetice

Konkurence mezi organismy, které kryjí své potřeby ze stejných zdrojů.

Komunální odpad

Komunální odpad představuje veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob. Komunální odpad zahrnuje směsný komunální odpad, separovaně sbírané složky (papír, plast, sklo, nápojové kartóny), nebezpečný odpad, objemný odpad, odpad ze zahrad a parků atd.

Komunitní plánování, účast veřejnosti

Termín komunitní plánování se do značné míry překrývá s termíny zapojování veřejnosti či participace. Za těmito všemi názvy je základní princip - potřeba hodnotit, promýšlet, plánovat a proměňovat podobu komunity v interakci všech jejich členů, ať už se jedná například o systém sociální péče, podobu návsi nebo systém třídění odpadů. Tato potřeba byla „znovuobjevena“ právě v souvislosti s rozvíjením konceptu udržitelného rozvoje. Pro vyvážený rozvoj komunity po ekonomické, ekologické a sociální stránce je třeba zajištění dostatečného množství informací o stavu konkrétní obce či města a účast veřejnosti je nezbytnou součástí jak sběru informací, tak i poskytování zpětné vazby o charakteru rozvoje daného místa. Podíl veřejnosti na spolurozhodování o rozvoji obce posiluje vazbu občanů k obci a zajišťuje dlouhodobou podporu realizované politiky nebo investice či navržené koncepce.

Kontinuální měření

Průběžné měření přístroji pro kontinuální měření nebo kontinuálně pracujícími přístroji pro tento účel konstruovanými s registrací a vyhodnocováním naměřených dat.

Kraj

V České republice aktuálně označení pro dva různé typy regionů: 1) vyšší územní samosprávný celek (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků; 2) územní („starý“) kraj, který je stanoven zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v novelizovaném znění; z právního hlediska tyto územní části republiky existují dosud – samosprávný celek Královéhradecký kraj je tudíž součástí územního Východočeského kraje; nadále také existují okresy (ačkoliv okresní úřady byly zrušeny).

Krajina

Úsek zemského povrchu s přírodními i člověkem vytvořenými jevy (souborem ekosystémů) a jim odpovídající scenerií (vzhledem); základní členění: krajina přírodní a krajina kulturní (ovlivněná člověkem) – jsou-li v ní esteticky a ekologicky vyvážené přírodní prvky a projevy působení člověka, jde o harmonickou kulturní krajinu.

Krajinný ráz

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Ochrana krajinného rázu se týká nejen území s jeho zvýšenými hodnotami (zvláště chráněná území a přírodní parky), ale i ostatní krajiny.

Krystalická hornina

Hornina (obvykle vyvřelá nebo přeměněná) s krystalickým složením.

Křída

Nejmladší geologický útvar druhohor (140–65 mil. let).

Kulturní step

Odlesněná zemědělská krajina.

Kvalitní zateplení

Provedení dodatečné tepelné izolace vedoucí k dosažení maximálně požadované hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukce pro jednotlivé konstrukce podle ČSN 73 0540.

Kvartér (čtvrtohory)

Současné geologické období, trvá cca 1,8 mil. let.; starší období (pleistocén) zahrnuje starší dobu kamennou (paleolit); mladší úsek (holocén) začal asi před 12 tisíci lety a spadá do něj mezolit (střední doba kamenná), neolit (mladší doba kamenná) a všechny mladší lidské kultury až do současnosti; v geologickém pojetí se holocén člení na preboreál – boreál – atlantik – epiatlantik – subboeál – subatlantik – subrecent (vč. současnosti, recentu).

Květena (flóra)

Soupis všech rostlinných druhů v daném území.

Langův dešťový faktor (LDF)

Hodnota, která udává poměr mezi průměrem ročních úhrnných srážek (S v mm) a průměrnou roční teplotou daného místa (t ve °C), tj. LDF = S/t; velikost (číselná hodnota) LDF se stoupající nadmořskou výškou roste.

Letní den

Den s maximální teplotou vzduchu 25 °C a vyšší.

Lichenologie

Viz mykologie.

Limonit

Minerál vznikající zvětráváním železných rud.

LVS

Lesní vegetační stupeň.

Makromycety, mikromycety

Tradiční dělení hub podle toho, zda tvoří či netvoří velké (makroskopické, mnohdy konzumovatelné) plodnice.

Management mobility

Strategie rozvoje dopravy, která se vyvinula jako odpověď na stále vyšší intenzitu provozu, vznikající zácpy a s nimi spojené problémy (ztráta času, zhoršení životního prostředí a zdraví, problémy s dodávkou zboží a dostupností sídel společností, apod.).
Výsledkem správného managementu mobility je zavedení opatření vedoucích k uspokojení poptávky po dopravě osob a zboží za současného snížení nepříznivého dopadu na životní prostředí a snížení ekonomické zátěže.
Důležitým cílem je omezení motorizované individuální dopravy (zejména sólo-jízdy osobních motorových vozidel) a vlastnictví osobních automobilů (například rozšířením systému sdílení aut - car-sharing).

Meliorace

Opatření ke zlepšení přírodních poměrů pozemku (zejména z hlediska hospodářského využití), nejčastěji odvodňování zemědělských a lesních půd.

Měrná potřeba tepla na vytápění

Čistá výpočtová potřeba tepla na prostorové vytápění bez vlivu účinnosti otopné soustavy a zdroje tepla.
Vypočtené množství tepla v kWh, které je za rok potřeba dodat do místností na vytápění, vztažené na 1 m2 podlahové plochy budovy - nezahrnuje v sobě účinnost otopné soustavy a zdroje tepla. Při výpočtu se postupuje dle ČSN EN ISO 13790, v souladu s TNI 73 0329, TNI 73 0330 a ČSN 73 0540 nebo také v souladu s vyhláškou MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

Měrná výrobní emise

Poměr hmotnosti do ovzduší přecházející znečišťující látky ke vztažné veličině stanovený měřením a výpočtem na jednotlivém zařízení nebo souboru zařízení zdroje; vztažnou veličinou bývá zejména hmotnost spáleného paliva nebo množství tepla nebo hmotnost vstupní suroviny nebo množství nebo hmotnost jednotek produkce.

Měření emisí

Nejčastější a základní činností pro zjištění míry vlivu instalovaného zdroje, zdrojů znečišťování na čistotu ovzduší v dané lokalitě je měření emisí – měření koncentrací škodlivin, které jsou vypouštěny do venkovního ovzduší.

Měřící skupina

Pro účely autorizovaného měření emisí je nutné si vybrat měřící skupinu (společnost), která vlastní oprávnění k provádění autorizovaného měření emisí. Tato oprávnění uděluje Ministerstvo životního prostředí.

Metan (CH4)

Je hlavní složkou zemního plynu. V bažinatých oblastech, kde se rozkládá organický materiál, probublává k povrchu. Podle údajů z vrtných jader ledovců se koncentrace CH4 více než zdvojnásobila a stoupá v průměru o 1% ročně. Přestože je koncentrace metanu v atmosféře mnohem menší než koncentrace oxidu uhličitého (175krát), není jeho skleníkový účinek zanedbatelný. Je to proto, že efekt způsobený molekulami metanu je přibližně 7,5krát větší než efekt způsobený molekulami oxidu uhličitého.

Meteorologické stanice

Jsou hlavními prostředky pozorovacího systému, který zajišťuje soustavné sledování počasí a jeho změny; úkolem klimatologických stanic je provádět meteorologická pozorování pro potřeby klimatologie, synoptické stanice pořizují meteorologická data pro účely tzv. synoptické meteorologie, jejímž hlavním cílem je diagnóza a předpověď počasí: měří se na nich a sleduje směr a rychlost větru, atmosférický tlak, teplota a vlhkost vzduchu, přízemní teplota, maximální a minimální teplota v daném dni, teplota půdy a spadlé srážky, pozoruje se zde stav a průběh počasí, množství a druh oblačnosti a tlakové tendence

Mezozoikum (druhohory)

Geologická éra (250–65 mil. let) dělená na tři útvary: trias, jura, křída.

Migrace

Stěhování či pravidelné přesuny organismů v zeměpisně vymezitelném prostoru či směru, ať již pravidelné, často dočasné – zejména u živočichů (tah ptáků aj.), či v dlouhodobém pohledu například v souvislosti s proměnami rozšíření jednotlivých druhů rostlin i živočichů (tj. v důsledku vývoje druhových areálů).

Mikromycety, makromycety

Tradiční dělení hub podle toho, zda tvoří či netvoří velké (makroskopické, mnohdy konzumovatelné) plodnice.

Minerál (nerost)

Homogenní (stejnorodá) anorganická přírodnina, jejíž vlastnosti (na rozdíl od horniny) jsou v každé její části stejné; obvykle se vyskytuje v menším množství než hornina.

Místní agenda 21

Dvě třetiny opatření z programu Agenda 21 je třeba realizovat na úrovni jednotlivých obcí a měst – na místní úrovni – proto se mluví o Místních Agendách 21. V některých zemích takový program funguje ve všech obcích, či jejich valné většině (Švédsku, Velké Británii), v České republice zná tento pojem část obecních a městských samospráv a pár desítek se jich o uplatnění „udržitelného života“ systematicky pokouší. V ČR se jejich rozvoji myšlenek Agendy 21 věnuje Rada vlády pro udržitelný rozvoj, ale i řada neziskových organizací (např. Veronica a jiné ekologické poradny, Národní síť zdravých měst, TIMUR).
Místní agenda 21 je strategický a akční plán rozvoje místa…
…ohleduplný k ekologickým, sociálním a kulturním hodnotám,
… vycházející z místních hodnot a tradic,
… podílející se na řešení globálních ohrožení
… a probíhající za účasti těch, kdo v místě žijí.
Místní Agenda 21 je tedy uplatnění principů udržitelného rozvoje na úrovni obce či města (případně části většího města - např. čtvrti), je to strategický a akční plán rozvoje místa, uspořádaný podle stejných zásad, se kterými souhlasily vlády na konferenci v Rio de Janeiru. Místní Agenda 21 je proces rozvoje místního společenství a využití území. Není to zákon ani vládní nařízení, není povinná.

Mobilita

Mobilitou nazýváme souhrn reálně uskutečnitelných přání přemístit se za účelem naplnění svých potřeb.

Mrazový den

Den s minimální teplotou pod 0 °C.

Mykoflóra

Houby jako skupina organismů, jejich výčet.

Mykologie

Nauka o houbách; ekologickou skupinou lišejníků se zabývá lichenologie.

Mykorhiza.

Symbiotický (oboustranně prospěšný) vztah mezi rostlinou (dřevinou) a mykorhitickou houbou, např. mezi břízou a kozákem březovým; houbová vlákna obalují kořenové.

Námitky a připomínky (popř. vyjádření)

Námitky a připomínky mohou podávat účastníci výše uvedených rozhodovacích procesů (územní plánování, hodnocení vlivů na ŽP, správních řízení). Prostřednictvím těchto námitek a připomínek lze vyslovit svůj nesouhlas, podmínky, které je třeba při rozhodování respektovat apod.. Pozor, podle některých zákonů (zejm. stavební zákon) mají námitky a připomínky odlišnou právní váhu - zde je potřeba důsledně nastudovat, kdo může podávat připomínky a kdo námitky.

Národní park (NP)

Rozsáhlé a v národním či mezinárodním měřítku jedinečné území (zřízené podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), v němž jsou rozsáhlé přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy; je členěn do tří zón odstupňované ochrany (nejpřísnější režim je stanoven pro 1. zónu) a jeho návštěvní řád proto v různé míře omezuje pohyb veřejnosti.

Národní přírodní památky a přírodní památky (NPP a PP)

Přírodní útvary menší rozlohy (geologické či geomorfologické jevy, naleziště nerostů, vzácných či ohrožených druhů apod.), zřízené podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Lokality s národním nebo mezinárodním významem (které vedle přírody formoval člověk) jsou vyhlašovány v národní kategorii.

Národní přírodní rezervace (NPR)

Území mimořádných přírodních hodnot s přirozeným reliéfem, typickou geologickou stavbou a ekosystémy významnými v národním či mezinárodním měřítku (zřízené podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

NATURA 2000

Soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice Rady 2009/147/EC, o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typů chráněných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit.

Nebezpečný odpad

Mezi nebezpečné odpady řadíme odpady, které vykazují alespoň jednu nebezpečnou vlastnost uvedenou v příloze zákona o odpadech ( např. toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita atd.) Jako příklad nebezpečných odpadů lze uvést infekční zdravotnické odpady nebo odpady obsahující rtuť či odpady z výrob převážně používající nebezpečné chemikálie ve výrobním procesu.

Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví či životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. K negativnímu působení nebezpečných odpadů může docházet na místě jejich vzniku, při transportu a v blízkosti místa jejich odstranění.

Neolitická revoluce

Označení pro zlomový okamžik vývoje krajiny v mladší době kamenné (neolitu, v kraji před cca 7700 lety), kdy se v krajině poprvé projevila zemědělská činnost, čili započalo trvalé a plošné ovlivňování přírodního prostředí člověkem.

Nerost (minerál)

Homogenní (stejnorodá) anorganická přírodnina, jejíž vlastnosti (na rozdíl od horniny) jsou v každé její části stejné; obvykle se vyskytuje v menším množství než hornina nitrátově zranitelná oblast – podle evropských i tuzemských zákonných předpisů vyhlášené území (v České republice celkem asi na 45 % výměry zemědělské půdy), kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody; jsou stanovena opatření ohledně používání a skladování statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.

Nízkoenergetický dům

Takový typ domu, jehož energetická náročnost na vytápění je maximálně 50 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy (tato hodnota je dána normou).

Nízkoenergetický standard - Zelená úsporám

V rámci programu se jedná o nepřekročení měrné roční potřeby tepla na vytápění na úrovni 70 kWh/m2 u rodinných domů a 55 kWh/m2 u bytových domů. Při výpočtech se postupuje podle ČSN EN ISO 13 790 v souladu s TNI 73 0329 (30) a ČSN 73 0540.

Obnovitelné zdroje energie (OZE)

Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.

Obytný dům

Ve smyslu vyhlášky č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, se jím rozumí rodinný dům jako stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení, nebo bytový dům jako stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení. To znamená, že obytnými budovami jsou jak rodinné, tak bytové domy bez rozlišení konstrukce (tedy jak panelové, tak i nepanelové - zděné).

Odpad

Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.

Odpadní voda

Voda použitá v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud má po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiná voda z nich odtékající, pokud může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Odpadové hospodářství

Činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady a následnou péči o místo, kde jsou odpady uloženy a kontrola těchto činností.

Opravné prostředky

V případě, že nejsme spokojeni s tím, jak bylo naloženo ve správním řízení s našimi námitkami nebo připomínkami, můžeme využít opravných prostředků. Nejčastějším opravným prostředkem je odvolání (viz správní řád), které je třeba podat ve stanovené lhůtě po vydání rozhodnutí. Rozhodnutí pak přezkoumává orgán (např. krajský úřad) nadřízený orgánu, který původní rozhodnutí vydal (např. městský úřad). Jiným typem opravného prostředku je přezkumné řízení (viz též správní řád). Je možné se též obrátit na soud, což je však již dosti komplikované. Bohužel možnosti opravných prostředků v územním plánování nebo hodnocení vlivů na životní prostředí jsou velmi slabé.

Oxid dusný (N2O)

Je v atmosféře zastoupen v menším množství (6,7krát méně než metan) a ročně stoupá o 0,25%. Přídavné zdroje, přispívající ke zvyšování jeho obsahu, jsou podle současných měření automobily. Životnost v ovzduší je relativně dlouhá – okolo 120 let – tedy nejvíce z uvedených plynů.

Oxid uhličitý (CO2)

Je jedním z hlavních nositelů, jejichž pomocí se v přírodě přenáší uhlík mezi mnoha přirozenými zásobníky uhlíku (např.: biosféra – odumřelá biomasa, oceán). Suchozemské a oceánské zásobníky uhlíku jsou mnohem větší než jeho množství v atmosféře. Uvolnění pouhých 2% oxidu uhličitého uloženého v oceánech by množství atmosférického CO2 zdvojnásobilo.

Ozonová díra

Nad atmosférou, ve výši 7-50 km, se vytvořil ozónový obal. Ozónová vrstva pohlcuje část UV záření a odráží tvrdé kosmické záření. Toto umožnilo existenci života na Zemi. Vrstva ozónu se působením některých látek /freonů, chlóru/ zeslabuje, dochází k blokaci jeho molekul. Nadbytek záření vyvolává nebezpečná kožní onemocnění /rakovinu kůže/, poškozuje zrak,.. Je nutné zamezit dalšímu poškozování ovzduší.; nejtenčí nad póly a nad Austrálií.

Paleozoikum (prvohory)

Geologická éra (545–250 mil. let) dělená do šesti útvarů: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm.

Panelový bytový dům

Bytový dům postavený v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pasivní dům

Typ nízkoenergetického domu, jehož tepelná ztráta je tak nízká, že nepotřebujete běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a běžných elektrických spotřebičů pohodlně vytopí celý dům po většinu roku. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních v pasívním domě stačí 200 wattů - pro porovnání tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů. Definice podle normy: „pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev teplé užitkové vody a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).“

Pro splnění podmínek programu Zelená úsporám musí pasivní dům zejm. dosáhnout měrné roční potřeby tepla na vytápění max. 20 kWh/m2 u rodinných domů a 15 kWh/m2 u bytových domů.

Pasivní energetický standard - Zelená úsporám

V rámci programu se jedná o nepřekročení měrné roční potřeby tepla na vytápění na úrovni 20 kWh/m2 u rodinných domů a 15 kWh/m2 u bytových domů a splnění dalších podmínek stanovených v příloze č. I/12 Směrnice MŽP č. 9/2009. Při výpočtech se postupuje podle ČSN EN ISO 13 790 v souladu s TNI 73 0329 (30) a ČSN 73 0540.

Pásma ohrožení lesa imisemi

Prostorové vymezení částí lesů, které mají obdobnou dynamiku zhoršování lesních porostů, podle zkrácené životnosti porostů se rozlišují pásma: A (porosty s největší dynamikou poškození – zhoršení o 1 stupeň poškození během 5 let), B (6– 10 let), C (11–15 let), D (16–20 let).

Péče o životní prostředí

Soubor legislativních (zákonných), technických i výchovných opatření k racionálnímu a setrvalému udržení či zlepšování podmínek pro existenci člověka a dalších organismů (biosféry).

Pedogeneze

Tvorba půd během půdotvorného procesu; odehrává se ve zvětralé vrstvě zemské kůry, ležící na matečné hornině a ovlivňuje ji lokální klima, přítomnost mikroorganismů, ve vzájemné zpětné vazbě vegetační pokryv (kořeny rostlin aj.) a další faktory.

Pedologie

Obor zabývající se všestranným studiem půdy (půdoznalství).

Perm

Geologický útvar mladších prvohor (298–250 mil. let).

Pitná voda

Je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.

Plán mobility

Jeden z nejúčinnějších nástrojů managementu mobility. Je to strategický dokument vytvořený pro konkrétní podnik nebo instituci, region, obec nebo část obce, školu apod. Jsou v něm formulovány konkrétní cíle, akční plán k jejich dosažení a způsoby jejich zavedení. Plán mobility je sestaven na určité období a na základě měnících se podmínek je třeba jej průběžně aktualizovat.

Pleistocén

Starší útvar čtvrtohor (1,8 mil. až 10 000 let) vyznačující se střídáním dob ledových a meziledových.

Plochy na ochranu biodiverzity

Představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto případě by každý stát měl chránit biologickou kappacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy. Viz též Ekologický deficit a Ekologická rezerva.

Plochy na ochranu biodiverzity

Představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto případě by každý stát měl chránit biologickou kappacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy. Viz též Ekologický deficit a Ekologická rezerva.

Podlahová plocha

Celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů a oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., § 2, písm. p).

Podnebí (klima)

Dlouhodobý režim vývoje počasí (zabývá se jím obor zvaný klimatologie).

Podzemní voda

Zahrnuje všechnu vodu, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % světových zásob sladké vody, využívá se často jako zdroj vody.

Povodí

Území, z něhož veškerá srážková voda odtéká do jednoho vodního toku – plocha povodí se udává v km2; je ohraničené rozvodnicí (rozvodní čárou), jejíž terénní průběh a tvar se označuje jako rozvodí; jako úmoří se označuje část pevniny (soubor povodí), ze které všechna povrchová voda teče do jednoho moře.

Pramen

Soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch. Prameny se podle způsobu vývěru dělí na sestupné, výstupné a přelivné. Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří vodní tok, který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě. Jiným zdrojem vody je prosak, kde voda v místě nevyvěrá, ale pouze prosakuje. Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako prameniště.

Pramenitá voda

Kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 1000 mg/l (tedy stejně jako u pitné vody) a voda může být upravována jen vyjmenovanými fyzikálními způsoby. Termín pramenitá voda nahradil dřívější stolní vodu. Do balené kojenecké ani pramenité vody nelze přidávat žádné látky s výjimkou oxidu uhličitého.

Prostředí životní (prostředí)

Soubor všech vnějších podmínek, umožňujících existenci organismů; úžeji – část Země využívaná k životu a zachování lidské populace.

Průtok

Objem vody, který proteče profilem vodního toku za časovou jednotku – základní hydrologická veličina, udávaná v m3.s-1 (metrech krychlových za sekundu); průtok Q100 – tzv. stoletá voda – je kulminační průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně jednou za 100 let; hodnota stoletosti udává pravděpodobnost výskytu daného nebo většího průtoku v běžném roce, tedy stoletá povodeň je jev, který se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 100 let, prakticky se však může na stejné řece opakovat hned druhý rok.

Předcházení vzniku odpadů

Předcházení vzniku odpadů znamená i úsporu energií a neobnovitelných zdrojů s důsledkem snížení všech emisí, což v součtu znamená perspektivu na zdravý život v čistém prostředí.

Předcházení vzniku odpadů je souborem opatření, kterými se omezuje:

  • množství odpadů (i prostřednictvím opětovného použití výrobku nebo prodloužením jeho životnosti)
  • nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví
  • obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích.
     

Přechodně chráněná plocha

Specifická forma chráněného území (zřízeného podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), jehož posláním je dočasná ochrana přírodních hodnot.

Přeprava

Míra obtížnosti dosažení konkrétních míst nebo činností. Dostupnost výchozího i cílového místa je podmínkou realizace dopravy; ovlivňuje ji nabídka dostupných dopravních alternativ, doba potřebná k vykonání cesty, její bezpečnost a náklady na ni.

Přepravní výkon

Jeden ze základních ukazatelů dopravní statistiky. Jednotkou přepravního výkonu je v osobní dopravě 1 osobokilometr (oskm), tedy přemístění jedné osoby na vzdálenost 1 km; obdobně v nákladní dopravě je jednotkou přepravního výkonu 1 tunokilometr (tkm). 

Například přepravního výkonu tisíc osobokilometrů dosáhl vlak, který mezi dvěma stanicemi vzdálenými od sebe  10 km přepravil 100 cestujících. K dosažení stejného přepravního výkonu by na tuto vzdálenost bylo třeba 25 osobních automobilů, z nichž každý by byl obsazen čtyřmi osobami.   

Přestřelení

Jako přestřelení označujeme situaci, když lidské požadavky na přírodu překračují její schopnost regenerace; ať už jde o místní, regionální či globální měřítko.

Přípustná tmavost kouře

Nejvýše přípustný stupeň znečištění ovzduší při spalování paliv vyjádřený zabarvením kouřové vlečky.

Přírodní minerální voda

Voda z chráněného podzemního zdroje schváleného ministerstvem zdravotnictví. Tuto vodu lze rovněž upravovat pouze uvedenými fyzikálními způsoby a nelze do ní přidávat jiné látky než oxid uhličitý. Přírodní minerální vody hodnotíme z hlediska z hlediska celkové mineralizace (rozpuštěných pevných látek – RL):

  • velmi slabě mineralizovaná (s obsahem RL do 50 mg/l),
  • slabě mineralizovaná (obsah RL 50 až 500 mg/l),
  • středně mineralizovaná (obsah RL 500 mg/l až 1500 mg/l),
  • silně mineralizovaná (obsah RL 1500 mg/l až 5000 mg/l),
  • velmi silně mineralizovaná (obsah RL vyšší než 5000 mg/l).

U přírodních minerálních vod se jejich vhodnost k běžnému pití odvíjí od obsahu jednotlivých i celkových minerálních látek. Všímejte si jejich složení nebo aspoň hodnocení podle stupně mineralizace (rozdělení viz výše):

  • velmi slabě mineralizované vody se nehodí pro stálé pití kvůli riziku narušení minerálového i vodního metabolismu, může být vhodná jen pro některé krátkodobé dietní nebo léčebné kůry a pro ředění umělé kojenecké výživy na bázi kravského mléka,
  • slabě mineralizované vody se hodí pro běžné pití, pokud nejsou uměle syceny oxidem uhličitým nebo pokud ho přirozeně neobsahují ve vyšším množství,
  • středně mineralizované vody by měly být pouze doplňkem v nápojovém sortimentu, měly by se střídat a konzumované množství by nemělo v průměru přesáhnout 0,5 litru za den,
  • silně mineralizované vody by se měly konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství; pro děti jde vyloženě o nevhodný nápoj,
  • velmi silně mineralizované vody by se měly používat jen jako lék pod dohledem lékaře.

Přírodní park (PP)

Území zřízené podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde je prioritně chráněn krajinný ráz a obhospodařování usměrňováno k jeho zachování a podpoře.

Přírodní rezervace (PR)

Obvykle menší území (zřízené podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), soustřeďující přírodní hodnoty (ekosystémy) typické a významné pro příslušnou geografickou oblast.

Přírodní zdroje

Jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.

Půdní typ a subtyp

Půdy jsou pojmenovávány a řazeny do jednotek platné klasifikace půd podle fyzikálních a chemických znaků jednotlivých půdních vrstev (horizontů), které se projevují do standardní hloubky 60 cm.

Recyklace, materiálové využití

Materiálovým využitím odpadů je náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie.

Reintrodukce

Rekuperace

Energeticky úsporná technologie, při níž teplý vzduch, odváděný při tzv. řízeném větrání z obytných prostor, předehřívá ve speciálním zařízení (rekuperačním výměníku) čerstvý vzduch přiváděný do obytných prostor. Tím dochází jen k výměně vzduchu, nikoliv ztrátě tepla, jako při větrání okny.