Kdy se mohou občané účastnit rozhodovacích procesů a vznášet své připomínky anámitky k připravovaným záměrům?

Nejlepší je, když se občané zapojí co nejdříve již v procesu územního plánování, tzn. v průběhu pořizování zásad územního rozvoje (na úrovni kraje), územního nebo regulačního plánu (na úrovni obce) nebo v průběhu pořizování změn těchto dokumentů. Pořizování územního plánu může předcházet i o řadu let situaci, kdy se v dané lokalitě začne připravovat nějaký konkrétní záměr. Je proto důležité, aby se lidé o územní plán a jeho přípravu zajímali od samého počátku a důsledně zvažovali, jaké funkční plochy jsou v jejich okolí navrhovány a co zde může nastat za několik let. Jiným případem jsou účelové změny územního plánu, které jsou zpravidla prováděny na míru konkrétnímu záměru a kde je situace od počátku jasná a přehledná. V rámci procesů pořizování územních plánů mohou občané podávat své připomínky, popř. námitky (prostřednictvím zástupce veřejnosti) ve dvou až třech etapách. Dále následuje hodnocení vlivů záměru na životní prostředí (pozor, v některých případech může probíhat tvorba územního plánu nebo jeho změny ve stejné době s hodnocením vlivů záměru na životní prostředí) – výsledek tohoto hodnocení je podkladem pro následující správní řízení. Třetím procesem jsou správní řízení, kterými je již vlastní záměr povolován.

Tématické okruhy: 
Popis: 

Nejlepší je, když se občané zapojí co nejdříve již v procesu územního plánování, tzn. v průběhu pořizování zásad územního rozvoje (na úrovni kraje), územního nebo regulačního plánu (na úrovni obce) nebo v průběhu pořizování změn těchto dokumentů. Pořizování územního plánu může předcházet i o řadu let situaci, kdy se v dané lokalitě začne připravovat nějaký konkrétní záměr. Je proto důležité, aby se lidé o územní plán a jeho přípravu zajímali od samého počátku a důsledně zvažovali, jaké funkční plochy jsou v jejich okolí navrhovány a co zde může nastat za několik let. Jiným případem jsou účelové změny územního plánu, které jsou zpravidla prováděny na míru konkrétnímu záměru a kde je situace od počátku jasná a přehledná. V rámci procesů pořizování územních plánů mohou občané podávat své připomínky, popř. námitky (prostřednictvím zástupce veřejnosti) ve dvou až třech etapách. Dále následuje hodnocení vlivů záměru na životní prostředí (pozor, v některých případech může probíhat tvorba územního plánu nebo jeho změny ve stejné době s hodnocením vlivů záměru na životní prostředí) – výsledek tohoto hodnocení je podkladem pro následující správní řízení. Třetím procesem jsou správní řízení, kterými je již vlastní záměr povolován.