Kdy je potřeba ptačí mláďata zachraňovat?

Ptačí mláďata lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. Takové mládě je vhodné opatrně odchytit do ruky a usadit na bezpečnější stanoviště poblíž místa nálezu. S mláďaty ptáků na rozdíl od mláďat savců může člověk manipulovat, riziko, že je rodiče opustí, v těchto případech nehrozí. Nejlépe je posadit ptáče na větev stromu, sloupek od plotu, hromadu dřeva, stříšku dřevníku a to tak, aby u něho mohli rodiče pohodlně přistát. Na místo, kam ptáče umístíte, by nemělo příliš pražit slunce či příliš foukat vítr. První pokusy o létání jsou neobratné i u dravců a sov a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy (s výjimkou výra, který hnízdí na zemi) je dobré vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 m, nejlépe na větev těsně ke kmeni stromu, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře, možné je ale využít i strom. Ostatní dravce s výjimkou motáků, kteří hnízdí na zemi, také vysazujeme na stromy.
Mláďata pěvců, holubů a hrdliček bychom neměli umisťovat dále než 15 m od místa nálezu, mláďata dravců a sov můžeme umístit i do vzdálenosti 35 m.
Mláďata nekrmivých ptáků (kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house,mládě labutě, čejky, kulíka, …) nebývá obvykle osamocené. Ptačí rodiče s nimi i v nebezpečí zůstávají (platí zejména pro labutě a krotší divoké kachny), ale při náhlém vyrušení člověkem však obvykle uletí (bažant, koroptev, husa,…), nebo předstírají zranění (kulík, sluka,…), aby tím odlákali predátory i člověka pryč od mláďat. Zdánlivě zraněný dospělec proto nemusí být důvodem k záchraně mláděte! Když nebezpečí pomine, tak se pro svá mláďata rodiče zase vrací. Ta se při vyplašení rodičů hbitě ukrývají v trávě, kde znehybní, aby byla co nejméně nápadná - dají se pak lehce přehlédnout a nechtěně zašlápnout). Při zjišťování, zda je či není mládě nekrmivého ptáka opuštěné, je tak třeba dobře zvážit všechny okolnosti.

Tématické okruhy: 
Popis: 

Ptačí mláďata lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. Takové mládě je vhodné opatrně odchytit do ruky a usadit na bezpečnější stanoviště poblíž místa nálezu. S mláďaty ptáků na rozdíl od mláďat savců může člověk manipulovat, riziko, že je rodiče opustí, v těchto případech nehrozí. Nejlépe je posadit ptáče na větev stromu, sloupek od plotu, hromadu dřeva, stříšku dřevníku a to tak, aby u něho mohli rodiče pohodlně přistát. Na místo, kam ptáče umístíte, by nemělo příliš pražit slunce či příliš foukat vítr. První pokusy o létání jsou neobratné i u dravců a sov a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy (s výjimkou výra, který hnízdí na zemi) je dobré vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 m, nejlépe na větev těsně ke kmeni stromu, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře, možné je ale využít i strom. Ostatní dravce s výjimkou motáků, kteří hnízdí na zemi, také vysazujeme na stromy.
Mláďata pěvců, holubů a hrdliček bychom neměli umisťovat dále než 15 m od místa nálezu, mláďata dravců a sov můžeme umístit i do vzdálenosti 35 m.
Mláďata nekrmivých ptáků (kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house,mládě labutě, čejky, kulíka, …) nebývá obvykle osamocené. Ptačí rodiče s nimi i v nebezpečí zůstávají (platí zejména pro labutě a krotší divoké kachny), ale při náhlém vyrušení člověkem však obvykle uletí (bažant, koroptev, husa,…), nebo předstírají zranění (kulík, sluka,…), aby tím odlákali predátory i člověka pryč od mláďat. Zdánlivě zraněný dospělec proto nemusí být důvodem k záchraně mláděte! Když nebezpečí pomine, tak se pro svá mláďata rodiče zase vrací. Ta se při vyplašení rodičů hbitě ukrývají v trávě, kde znehybní, aby byla co nejméně nápadná - dají se pak lehce přehlédnout a nechtěně zašlápnout). Při zjišťování, zda je či není mládě nekrmivého ptáka opuštěné, je tak třeba dobře zvážit všechny okolnosti.