Kdy volně žijící živočichové naši pomoc nepotřebují?
Neodebíráme z přírody mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně osiřelá, zraněná nebo uvízlá (např. pobíhají, pískají a hledají svoji matku).
Řada případů je dosti specifická a nelze rozhodnout dle výše uvedených pravidel, alespoň ty nejčastější z nich naleznete v textu níže.
Zajíčci
Mláďata zajíců se rodí už v březnu. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě zajíce prvních 10 dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory.
Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho zbytečně nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už nemusela přijmout. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (ne v ruce!) na bezpečnější místo, ne však dál než 10 m, aby jej jeho matka nalezla.
Srnčata
Také srnky nechávají svá mláďata prvních 7 – 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat.
Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho opustila) a co nejrychleji od něj odejděte. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem vás pozoruje. Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská.
Veverky, ježci a kuny
Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdě. Pokud jsou nalezena malá, ještě nevidomá mláďata ježků, kun nebo veverek mimo hnízdo, potřebují lidskou pomoc. Jejich hnízdo bylo pravděpodobně zničeno. U veverek se také někdy stává, že mládě upadne matce, když jej stěhuje do jiného hnízda (veverky občas stěhují svá mláďata do jiného hnízda, aby se vyhnuly blechám).
Pokud na zahradě či v lese naleznete hnízdo s mláďaty ježků nebo kun, nedotýkejte se jich a hnízdo co nejrychleji opusťte. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům. Přestože u mláďat není jejich matka, určitě je nablízku a k mláďatům se po vašem odchodu vrátí.
Mláďata veverek, kun a ježků potřebují pomoc pouze tehdy, pokud bylo jejich hnízdo zničeno, pokud jsou zraněná nebo pokud jejich matka uhynula. Opuštěné mládě ježka, kuny nebo veverky se pozná podle toho, že píská nebo vřeští a leze mimo hnízdo.
Netopýři
Vypadlé mládě netopýra je možné vrátit zpět pouze za předpokladu, že bezpečně víme odkud přesně vypadlo. Manipulace s ním netopýrům až zase tak zásadně nevadí, dorozumívají se hlavně hlasem. K zimování potřebují úkryty se stálou teplotou, která se pohybuje podle druhu v rozmezí od 2-10°C, a s vysokou relativní vlhkostí. V rozmezí těchto teplot mají netopýři vhodné podmínky pro zimní spánek (hibernaci), při kterém maximálně zpomalí svůj metabolismus a v hlubokém spánku přečkají období bez zdroje potravy. Pokud teplota v úkrytu stoupne v důsledku velkého venkovního oteplení nebo proudem teplého vzduchu z větraných vytopených místností, musí netopýři zaměnit úkryt za chladnější, aby mohli pokračovat v zimním spánku. Podobně v okamžiku, kdy by netopýr v úkrytu zmrznul, zafungují mechanismy, které ho probudí a netopýr přeletí do teplejšího zimoviště.
Když je zima příliš tvrdá, tak mohou někteří netopýři zjistit, že si vybrali ke svému zimnímu spánku nevhodné místo.Zoufale hledají vhodnější zimní úkryt a často se stane, že teplý vzduch proudící otevřenou ventilačkou je vláká do pasti – vlétnou do bytu a nemohou nalézt cestu ven. Takové netopýry je třeba co nejdříve předat odborníkům ze záchranných stanic. V žádném případě není možné je vypustit ven pokud dlouhodobě mrzne. Jako hmyzožravci nemají venku žádnou potravu a i když odlétnou, svoje energetické zásoby rychle spotřebují a hynou vysílením. Velmi často jde o netopýry pestré, které mají černý čenich a uši, hnědý kožíšek se stříbřitý melírem a při manipulaci obvykle hlasitě vřeští (jedná se o obranu, snaží se vypadat hrozivě), nebo o netopýry rezavé, kteří jsou velcí cca 6 cm a kožíšek mají jednobarevně hnědorezavý.
Mláďata ptáků
Ptačí mláďata (s výjimkou mláďat rorýsů) nejsou navzdory obecně vžité představě v drtivé většině případů ani vypadlá, ani opuštěná! Proto se je rozhodně nesnažte “zachraňovat” dříve, než se o tom poradíte se zkušeným ornitologem nebo s pracovníkem záchranné stanice.
Pozor ne všechna ptačí hnízda jsou umístěná na stromě, řada druhů hnízdí i jinde a hnízdo na zemi či ve křoví nemusí být automaticky hnízdo shozené větrem a tím i opuštěné! Mláďata zpěvných ptáků (kosi, drozdi, sýkory apod.) po vylétnutí z hnízda neumějí létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Do hnízda se zpět už obvykle nevrací. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Přestože se může zdát, že je mládě opuštěné, jeho rodiče jsou většinou nedaleko a pravidelně svého potomka krmí.
Neodebíráme z přírody mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně osiřelá, zraněná nebo uvízlá (např. pobíhají, pískají a hledají svoji matku).
Řada případů je dosti specifická a nelze rozhodnout dle výše uvedených pravidel, alespoň ty nejčastější z nich naleznete v textu níže.
Zajíčci
Mláďata zajíců se rodí už v březnu. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě zajíce prvních 10 dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory.
Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho zbytečně nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už nemusela přijmout. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (ne v ruce!) na bezpečnější místo, ne však dál než 10 m, aby jej jeho matka nalezla.
Srnčata
Také srnky nechávají svá mláďata prvních 7 – 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat.
Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho opustila) a co nejrychleji od něj odejděte. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem vás pozoruje. Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská.
Veverky, ježci a kuny
Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdě. Pokud jsou nalezena malá, ještě nevidomá mláďata ježků, kun nebo veverek mimo hnízdo, potřebují lidskou pomoc. Jejich hnízdo bylo pravděpodobně zničeno. U veverek se také někdy stává, že mládě upadne matce, když jej stěhuje do jiného hnízda (veverky občas stěhují svá mláďata do jiného hnízda, aby se vyhnuly blechám).
Pokud na zahradě či v lese naleznete hnízdo s mláďaty ježků nebo kun, nedotýkejte se jich a hnízdo co nejrychleji opusťte. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům. Přestože u mláďat není jejich matka, určitě je nablízku a k mláďatům se po vašem odchodu vrátí.
Mláďata veverek, kun a ježků potřebují pomoc pouze tehdy, pokud bylo jejich hnízdo zničeno, pokud jsou zraněná nebo pokud jejich matka uhynula. Opuštěné mládě ježka, kuny nebo veverky se pozná podle toho, že píská nebo vřeští a leze mimo hnízdo.
Netopýři
Vypadlé mládě netopýra je možné vrátit zpět pouze za předpokladu, že bezpečně víme odkud přesně vypadlo. Manipulace s ním netopýrům až zase tak zásadně nevadí, dorozumívají se hlavně hlasem. K zimování potřebují úkryty se stálou teplotou, která se pohybuje podle druhu v rozmezí od 2-10°C, a s vysokou relativní vlhkostí. V rozmezí těchto teplot mají netopýři vhodné podmínky pro zimní spánek (hibernaci), při kterém maximálně zpomalí svůj metabolismus a v hlubokém spánku přečkají období bez zdroje potravy. Pokud teplota v úkrytu stoupne v důsledku velkého venkovního oteplení nebo proudem teplého vzduchu z větraných vytopených místností, musí netopýři zaměnit úkryt za chladnější, aby mohli pokračovat v zimním spánku. Podobně v okamžiku, kdy by netopýr v úkrytu zmrznul, zafungují mechanismy, které ho probudí a netopýr přeletí do teplejšího zimoviště.
Když je zima příliš tvrdá, tak mohou někteří netopýři zjistit, že si vybrali ke svému zimnímu spánku nevhodné místo.Zoufale hledají vhodnější zimní úkryt a často se stane, že teplý vzduch proudící otevřenou ventilačkou je vláká do pasti – vlétnou do bytu a nemohou nalézt cestu ven. Takové netopýry je třeba co nejdříve předat odborníkům ze záchranných stanic. V žádném případě není možné je vypustit ven pokud dlouhodobě mrzne. Jako hmyzožravci nemají venku žádnou potravu a i když odlétnou, svoje energetické zásoby rychle spotřebují a hynou vysílením. Velmi často jde o netopýry pestré, které mají černý čenich a uši, hnědý kožíšek se stříbřitý melírem a při manipulaci obvykle hlasitě vřeští (jedná se o obranu, snaží se vypadat hrozivě), nebo o netopýry rezavé, kteří jsou velcí cca 6 cm a kožíšek mají jednobarevně hnědorezavý.
Mláďata ptáků
Ptačí mláďata (s výjimkou mláďat rorýsů) nejsou navzdory obecně vžité představě v drtivé většině případů ani vypadlá, ani opuštěná! Proto se je rozhodně nesnažte “zachraňovat” dříve, než se o tom poradíte se zkušeným ornitologem nebo s pracovníkem záchranné stanice.
Pozor ne všechna ptačí hnízda jsou umístěná na stromě, řada druhů hnízdí i jinde a hnízdo na zemi či ve křoví nemusí být automaticky hnízdo shozené větrem a tím i opuštěné! Mláďata zpěvných ptáků (kosi, drozdi, sýkory apod.) po vylétnutí z hnízda neumějí létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Do hnízda se zpět už obvykle nevrací. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Přestože se může zdát, že je mládě opuštěné, jeho rodiče jsou většinou nedaleko a pravidelně svého potomka krmí.
Provozovatel webu
Podpořili nás
