Ekoslovník | P Královehradecký kraj

a | b | c | č | d | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | v | x | z | ž

Paleozoikum (prvohory)

Geologická éra (545–250 mil. let) dělená do šesti útvarů: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm.

Panelový bytový dům

Bytový dům postavený v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pasivní dům

Typ nízkoenergetického domu, jehož tepelná ztráta je tak nízká, že nepotřebujete běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a běžných elektrických spotřebičů pohodlně vytopí celý dům po většinu roku. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních v pasívním domě stačí 200 wattů - pro porovnání tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů. Definice podle normy: „pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev teplé užitkové vody a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).“

Pro splnění podmínek programu Zelená úsporám musí pasivní dům zejm. dosáhnout měrné roční potřeby tepla na vytápění max. 20 kWh/m2 u rodinných domů a 15 kWh/m2 u bytových domů.

Pasivní energetický standard - Zelená úsporám

V rámci programu se jedná o nepřekročení měrné roční potřeby tepla na vytápění na úrovni 20 kWh/m2 u rodinných domů a 15 kWh/m2 u bytových domů a splnění dalších podmínek stanovených v příloze č. I/12 Směrnice MŽP č. 9/2009. Při výpočtech se postupuje podle ČSN EN ISO 13 790 v souladu s TNI 73 0329 (30) a ČSN 73 0540.

Pásma ohrožení lesa imisemi

Prostorové vymezení částí lesů, které mají obdobnou dynamiku zhoršování lesních porostů, podle zkrácené životnosti porostů se rozlišují pásma: A (porosty s největší dynamikou poškození – zhoršení o 1 stupeň poškození během 5 let), B (6– 10 let), C (11–15 let), D (16–20 let).

Péče o životní prostředí

Soubor legislativních (zákonných), technických i výchovných opatření k racionálnímu a setrvalému udržení či zlepšování podmínek pro existenci člověka a dalších organismů (biosféry).

Pedogeneze

Tvorba půd během půdotvorného procesu; odehrává se ve zvětralé vrstvě zemské kůry, ležící na matečné hornině a ovlivňuje ji lokální klima, přítomnost mikroorganismů, ve vzájemné zpětné vazbě vegetační pokryv (kořeny rostlin aj.) a další faktory.

Pedologie

Obor zabývající se všestranným studiem půdy (půdoznalství).

Perm

Geologický útvar mladších prvohor (298–250 mil. let).

Pitná voda

Je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.

Plán mobility

Jeden z nejúčinnějších nástrojů managementu mobility. Je to strategický dokument vytvořený pro konkrétní podnik nebo instituci, region, obec nebo část obce, školu apod. Jsou v něm formulovány konkrétní cíle, akční plán k jejich dosažení a způsoby jejich zavedení. Plán mobility je sestaven na určité období a na základě měnících se podmínek je třeba jej průběžně aktualizovat.

Pleistocén

Starší útvar čtvrtohor (1,8 mil. až 10 000 let) vyznačující se střídáním dob ledových a meziledových.

Plochy na ochranu biodiverzity

Představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto případě by každý stát měl chránit biologickou kappacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy. Viz též Ekologický deficit a Ekologická rezerva.

Plochy na ochranu biodiverzity

Představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto případě by každý stát měl chránit biologickou kappacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy. Viz též Ekologický deficit a Ekologická rezerva.

Podlahová plocha

Celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů a oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., § 2, písm. p).

Podnebí (klima)

Dlouhodobý režim vývoje počasí (zabývá se jím obor zvaný klimatologie).

Podzemní voda

Zahrnuje všechnu vodu, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % světových zásob sladké vody, využívá se často jako zdroj vody.

Povodí

Území, z něhož veškerá srážková voda odtéká do jednoho vodního toku – plocha povodí se udává v km2; je ohraničené rozvodnicí (rozvodní čárou), jejíž terénní průběh a tvar se označuje jako rozvodí; jako úmoří se označuje část pevniny (soubor povodí), ze které všechna povrchová voda teče do jednoho moře.

Pramen

Soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch. Prameny se podle způsobu vývěru dělí na sestupné, výstupné a přelivné. Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří vodní tok, který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě. Jiným zdrojem vody je prosak, kde voda v místě nevyvěrá, ale pouze prosakuje. Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako prameniště.

Pramenitá voda

Kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 1000 mg/l (tedy stejně jako u pitné vody) a voda může být upravována jen vyjmenovanými fyzikálními způsoby. Termín pramenitá voda nahradil dřívější stolní vodu. Do balené kojenecké ani pramenité vody nelze přidávat žádné látky s výjimkou oxidu uhličitého.

Prostředí životní (prostředí)

Soubor všech vnějších podmínek, umožňujících existenci organismů; úžeji – část Země využívaná k životu a zachování lidské populace.

Průtok

Objem vody, který proteče profilem vodního toku za časovou jednotku – základní hydrologická veličina, udávaná v m3.s-1 (metrech krychlových za sekundu); průtok Q100 – tzv. stoletá voda – je kulminační průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně jednou za 100 let; hodnota stoletosti udává pravděpodobnost výskytu daného nebo většího průtoku v běžném roce, tedy stoletá povodeň je jev, který se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 100 let, prakticky se však může na stejné řece opakovat hned druhý rok.

Předcházení vzniku odpadů

Předcházení vzniku odpadů znamená i úsporu energií a neobnovitelných zdrojů s důsledkem snížení všech emisí, což v součtu znamená perspektivu na zdravý život v čistém prostředí.

Předcházení vzniku odpadů je souborem opatření, kterými se omezuje:

  • množství odpadů (i prostřednictvím opětovného použití výrobku nebo prodloužením jeho životnosti)
  • nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví
  • obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích.
     

Přechodně chráněná plocha

Specifická forma chráněného území (zřízeného podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), jehož posláním je dočasná ochrana přírodních hodnot.

Přeprava

Míra obtížnosti dosažení konkrétních míst nebo činností. Dostupnost výchozího i cílového místa je podmínkou realizace dopravy; ovlivňuje ji nabídka dostupných dopravních alternativ, doba potřebná k vykonání cesty, její bezpečnost a náklady na ni.

Přepravní výkon

Jeden ze základních ukazatelů dopravní statistiky. Jednotkou přepravního výkonu je v osobní dopravě 1 osobokilometr (oskm), tedy přemístění jedné osoby na vzdálenost 1 km; obdobně v nákladní dopravě je jednotkou přepravního výkonu 1 tunokilometr (tkm). 

Například přepravního výkonu tisíc osobokilometrů dosáhl vlak, který mezi dvěma stanicemi vzdálenými od sebe  10 km přepravil 100 cestujících. K dosažení stejného přepravního výkonu by na tuto vzdálenost bylo třeba 25 osobních automobilů, z nichž každý by byl obsazen čtyřmi osobami.   

Přestřelení

Jako přestřelení označujeme situaci, když lidské požadavky na přírodu překračují její schopnost regenerace; ať už jde o místní, regionální či globální měřítko.

Přípustná tmavost kouře

Nejvýše přípustný stupeň znečištění ovzduší při spalování paliv vyjádřený zabarvením kouřové vlečky.

Přírodní minerální voda

Voda z chráněného podzemního zdroje schváleného ministerstvem zdravotnictví. Tuto vodu lze rovněž upravovat pouze uvedenými fyzikálními způsoby a nelze do ní přidávat jiné látky než oxid uhličitý. Přírodní minerální vody hodnotíme z hlediska z hlediska celkové mineralizace (rozpuštěných pevných látek – RL):

  • velmi slabě mineralizovaná (s obsahem RL do 50 mg/l),
  • slabě mineralizovaná (obsah RL 50 až 500 mg/l),
  • středně mineralizovaná (obsah RL 500 mg/l až 1500 mg/l),
  • silně mineralizovaná (obsah RL 1500 mg/l až 5000 mg/l),
  • velmi silně mineralizovaná (obsah RL vyšší než 5000 mg/l).

U přírodních minerálních vod se jejich vhodnost k běžnému pití odvíjí od obsahu jednotlivých i celkových minerálních látek. Všímejte si jejich složení nebo aspoň hodnocení podle stupně mineralizace (rozdělení viz výše):

  • velmi slabě mineralizované vody se nehodí pro stálé pití kvůli riziku narušení minerálového i vodního metabolismu, může být vhodná jen pro některé krátkodobé dietní nebo léčebné kůry a pro ředění umělé kojenecké výživy na bázi kravského mléka,
  • slabě mineralizované vody se hodí pro běžné pití, pokud nejsou uměle syceny oxidem uhličitým nebo pokud ho přirozeně neobsahují ve vyšším množství,
  • středně mineralizované vody by měly být pouze doplňkem v nápojovém sortimentu, měly by se střídat a konzumované množství by nemělo v průměru přesáhnout 0,5 litru za den,
  • silně mineralizované vody by se měly konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství; pro děti jde vyloženě o nevhodný nápoj,
  • velmi silně mineralizované vody by se měly používat jen jako lék pod dohledem lékaře.

Přírodní park (PP)

Území zřízené podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde je prioritně chráněn krajinný ráz a obhospodařování usměrňováno k jeho zachování a podpoře.

Přírodní rezervace (PR)

Obvykle menší území (zřízené podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), soustřeďující přírodní hodnoty (ekosystémy) typické a významné pro příslušnou geografickou oblast.

Přírodní zdroje

Jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.

Půdní typ a subtyp

Půdy jsou pojmenovávány a řazeny do jednotek platné klasifikace půd podle fyzikálních a chemických znaků jednotlivých půdních vrstev (horizontů), které se projevují do standardní hloubky 60 cm.