Ekoslovník | G Královehradecký kraj

a | b | c | č | d | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | v | x | z | ž

Gametofyt

Generace životního cyklu rostliny, která vytváří pohlavní buňky; u výtrusných rostlin může být samostatným jedincem.

Geobiocenóza (ekosystém)

Základní funkční jednotka živé přírody: vzájemnými vztahy propojené společenstvo rostlin a živočichů a abiotických podmínek stanoviště (půda, podnebí aj.); např. ekosystémy různých forem lesa, vodotečí, lidských sídlišť apod.

Geomorfologie

Věda o tvarech zemského povrchu (georeliéfu) a jejich vývoji.

Georeliéf

Reliéf krajiny, odraz geologické stavby zemské kůry ve tvarech zemského povrchu.

Glaciální relikt

Druh rostliny či živočicha, který osídloval území v ledových dobách a po ústupu zalednění našel útočiště (nejčastěji, ale ne vždy v horských polohách).

Globální hektar

Odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 metrů) biologicky produktivního prostoru s "globálně průměrnou produktivitou". V roce 1999 měla biosféra 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru, což odpovídá zhruba ploše planety. Těchto 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru tvoří 2,3 mld. oceánů a sladkovodních ekosystémů a 9,1 suchozemských ploch. Suchozemské plochy tvoří 1,5 mld. hektarů orné půdy, 3,5 mld. ha pastvin, 3,8 ha lesních ploch a 0,3 mld. ha zastavěných ploch.

Globální měřítko

Jedním z průvodních jevů globalizace je, že světová ekonomika, především díky mezinárodnímu obchodu, funguje čím dál tím více jako propojený a zasíťovaný celek. Zatímco ještě v první polovině 20. století byla většina komunit a regionů víceméně autarkických (tj. soběstačných co se týče zdrojů), dnes často ani nevíme, odkud pochází suroviny tvořící výrobky a potraviny, které každodenně používáme. Jedním si můžeme být jisti: pochází doslova z celého glóbu. Tomu odpovídá i naše ekologická stopa: její části se nacházejí na celé Zemi.